Při hodnocení povahy výhrůžek zaměstnance je třeba zkoumat jeho osobnost a schopnost uvést nebezpečné výroky do praxe. I zkušenějším manažerům lidských zdrojů dělá často problém správně dešifrovat výroky typu „Vím kde bydlíš.“ nebo „Viděl jsem tě, jak chodíš s dětmi do školy a doufám, že se jim nic nestane, až odjedou na tábor.“ Interpretace totiž závisí na okolnostech a výroky jako takové nelze použít jako podnět pro soudní stíhání. Zkušenosti dokazují, že násilí na pracovišti často předchází slovní výhrůžky nebo indicie naznačované kolegům a přátelům. V řadě případů však nejsou brány vážně a neexistuje mechanismus, jak tyto informace zachytit a předat příslušným osobám. Paradoxně je pro personalisty jednodušší zabývat se napadením nebo vraždou na pracovišti, protože u nich není pochyb o tom, že se staly. Definice vyhrožování a následného postupu by proto měla být součástí firemního plánu bezpečnosti práce.
- Formulujte firemní politiku ochrany před násilím v souladu s platnou legislativou. - Vytvořte akční plány řešení krizových situací. - Sestavte tým pro řešení problému vyhrožování. - Školte manažery i zaměstnance. - Zhodnoťte citlivost pracoviště, abyste vyloučili externí hrozby.
-kk-
**Datum vydání:** II/2005 Article source Workindex.com - rozcestník k řešením v oboru lidských zdrojů, nové informace pro personalisty Read more articles from Workindex.com