Vzpomeňte si, kolikrát jste v životě souhlasili, že uděláte něco, co jste ve skutečnosti ani dělat nechtěli. Mohla vás k tomu přivést práce, přátelé nebo partner. Každopádně jste nedokázali svůj nesouhlas vyslovit nahlas a místo toho, abyste dělali věci, ze kterých můžete mít radost, raději jste s odporem a hněvem posloužili ostatním. Ve skutečnosti však není třeba hledat hlubokomyslné důvody pro vlastní nesouhlas. Koučové připomínají, že stačí jediný – fakt, že danou činnost jednoduše nechcete dělat.
Každý člověk by se měl nejprve zeptat sám sebe, zda to, o co ho žádá někdo jiný, má nějaký smysl. Pokud to není nic pro něho, měl by otevřeně říci ne. Nesouhlas nemusí v žádném případě být vážný nebo rozzlobený. Pro odlehčení situace koučové doporučují využít humor. Můžete například s úsměvem říci „Ne, tak to v životě neudělám.“ nebo „Hlídat tvoje děti – děláš si legraci?“
Můžete si sestavit seznam oblastí a osob, u kterých vám říci ne dělá největší problém. Budete pak vědět, kde byste měli vsadit na upřímnější konverzaci. Tito lidé si nemusejí uvědomovat, že s nimi nesouhlasíte dobrovolně. Nakonec, co nejhoršího se vám může stát, když řeknete ne? Můžete přijít o lidi, kteří si zvykli manipulovat s vámi ke svým potřebám.
-kk-
Article source ezinearticles.com - newsletter articles from various fields