Po násilném incidentu na pracovišti mluví kolegové o pachateli většinou jako o tichém, samotářském člověku, jehož čin by nikdo neočekával. Stejně označovali například i Michaela McDermotta, který se jednoho prosincového dne roku 2000 zvedl od svého pracovního stolu v americkém státě Massatchussets a začal kolem sebe střílet poloautomatickou puškou, brokovnicí a pistolí, přičemž usmrtil sedm kolegů. Po tomto masakru však začalo vycházet najevo, že chování dotyčného zas tak nepředvídatelné nebylo. V médiích se násilí na pracovišti prezentuje jako jednorázová tragická událost, většinou však jde o dlouhodobý proces.
Významný americký soudní psychiatr Peter Dietz se násilím na pracovišti zabývá již dvacet let. Jeho výzkum dospěl k tomu, že počátek násilného chování není u rvaček, střelby nebo sexuálního obtěžování, ale v každodenních pracovních situacích. Firmy by podle něho měly vyvinout metody preventivních opatření, nikoli čekat až se hrozba stane skutečností a dojde k násilnostem. Článek nabízí pět tipů pro bezpečnější pracoviště:
- Přesvědčete management o urgenci problému bezpečného pracoviště.
- Vybudujte speciální tým.
- Využijte pomoci z externích zdrojů.
- Formulujte politiku bezpečného pracoviště.
- Vzdělávejte a školte zaměstnance.
-kk-
**Datum vydání:** II/2004
Article source CSO Magazine - Internetový magazím pro vedoucí pracovníky v oboru bezpečnosti a IT.