Emocionální represe jde ruku v ruce s moderním pracovním životem. Lidé hledají kompromisy, to však často jejich pracovní stres pouze umocňuje. Je třeba mít stále na paměti, že zdraví, které máme všichni jenom jedno, je otázkou rovnováhy mezi tělesným a duševním stavem. I když tedy žijeme ve svobodných zemích s vysokým životním standardem a hojností materiálního zabezpečení, neměli bychom dobrovolně páchat duševní sebevraždu. Nejprve si každý musí sám sobě přiznat, v jakých podmínkách existuje. Boj proti každé závislosti začíná právě přiznáním pravdy. Pak by měla následovat humanizace práce. Důležité je uvědomit si, že organizace nejsou ničím jiným než lidmi a pravidly, která vytvoří.