Soud argumentoval zejména tím, že se společnosti nijak nepodařilo prokázat, že by tento zaměstnanec konkrétně poškodil její majetek. Dopad jeho činu měl podle rozhodnutí soudu tutéž váhu, jako kdyby zaměstnanec protestoval s transparentem a před vchodem do firmy. Ozývají se však odborné názory hovořící o ignorování reality počítačové éry a práva firmy na kontrolu vlastního majetku. Ty naopak přirovnávají čin zmíněného zaměstnance ke vstupu do soukromé pošty, zabavení poštovního vozu a vysypání nevyžádaných písemností na 30 tisíc stolů. Nemohou pochopit, proč v době masového šíření spamu, kterému je třeba zabránit, byly masové zprávy bývalého zaměstnance hodnoceny jinak.