Průzkum anglické poradenské společnosti RightCoutts zjistil, že jen pět procent zaměstnanců, kteří se účastnili programů outplacementu po tom, co byli propuštěni pro nadbytečnost, nemá negativní pocity vůči svému bývalému zaměstnavateli. V konfrontaci s takovouhle statistikou se zdá pozoruhodné, že podniky chybují a více se nestarají o to, jak zacházet s nadbytečnými. V některých případech si neuvědomují, jak důležité je chránit svou značku jako zaměstnavatele. Ačkoli zaměstnanci propuštění pro nadbytečnost mají jen malý přímý vliv na budoucnost podniku, mají silný nepřímý vliv. Téměř dvě třetiny propuštěných zaměstnanců se dál pravidelně stýká se svými bývalými kolegy, takže ti, co přežili, mají neustále zprávy o tom, jak jejich zaměstnavatel zachází s propuštěnými. Špatně naplánovaná strategie nadbytečnosti ovlivňuje morálku, produktivitu a oddanost stávajících zaměstnanců. Také ovlivňuje atraktivitu podniku u potenciálních zaměstnanců.
Jedna věc je vědět, že strategie nadbytečnosti a outplacementu je důležitá, druhá věc je řídit je skutečně dobře. Prvním pravidlem komunikace nadbytečnosti, které bývá často opomíjeno, je, že zaměstnanci by to nikdy neměli zjistit prostřednictvím médií. Podnik by měl nejprve zhodnotit možné reakce zaměstnanců na takovou novinku a identifikovat možné důsledky. Následně by měl sestavit sdělení, které chce předat zaměstnancům, a zajistit jeho jasnou a efektivní komunikaci napříč všemi úrovněmi a ve správnou dobu. Každý by měl chápat, co se stalo a proč. Je důležité myslet na přeživší stejně jako na propuštěné. Investujte do nich, ujistěte je, že loď se nepotápí, a odměňte jejich loajalitu. Nakonec pomozte propuštěným najít jiného zaměstnavatele.
-ba-