Zaměstnanci, které se firmy rozhodly pověřit řešením důležitých úkolů v zahraničí byli vždy vyzdvihováni pro svůj vysoký potenciál. V zahraničí si měli rozšířit své obchodní znalosti a získat další dovednosti pro eventuální povýšení do vyšší manažerské funkce. Často však byli spíše hozeni do vody a nuceni učit se sami plavat. Zpravidla se jim dostalo pouze jednorázového školení o kulturních zvyklostech dané země – dozvěděli se, jak zvládat běžné denní záležitosti, jako je například nakupování. Takové školení je však nedostačující a nijak výrazně nepomůže v rozvoji kariéry.
V současné době se proto začíná rozvíjet nové odvětví koučingu určeného k řešení specifických potřeb zaměstnanců chystajících se na práci v zahraničí. Zatímco původní školení o kulturních zvyklostech bylo spíše faktické, koučing je záležitostí strategickou. Než aby něco předepisoval, vede zaměstnance k vývoji vlastní strategie, jak si získat důvěru a respekt zaměstnanců z jiné kultury a přizpůsobit se cizímu prostředí. Nejdůležitější roli hraje vztah mezi koučem a zaměstnancem založený na vzájemné důvěře, protože zaměstnanec musí být schopen přirozeně mluvit o svých obavách z cesty, aniž by se obával, že se tyto důvěrné informace dostanou k jeho nadřízeným.
Koučování zaměstnanců chystajících se na práci v zahraničí může probíhat osobně, po telefonu nebo i s využitím i internetu a může trvat několik měsíců i let. V ideálním případě by firma měla zaměstnanci poskytovat tuto formu koučingu nejen před odjezdem, ale i po celou dobu působení v cizí zemi. Z finančního hlediska si to pochopitelně každá firma nemůže dovolit, měla by však poskytovat možnost porady s koučem alespoň v kritických okamžicích.
-kk-