Profese potravinářského auditora, který vykonává audity podle mezinárodních standardů pro bezpečnost potravin International Food Standard (IFS) nebo BRC Global Standard for Food Safety (BRC) je velmi specifická, a to hned z několika důvodů. Za prvé, vhodný kandidát musí mít minimálně pět let zkušeností na manažerské pozici spojené s kvalitou nebo výrobou potravin: řízení kvality, zajišťování kvality, výrobní ředitel nebo jeho zástupce / asistent atd. Za druhé, angličtina je samozřejmostí – další jazyky jsou jen výhodou. Za třetí, kandidát musí být absolventem vysoké školy v oboru potravinářství – třeba Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), České zemědělské univerzity nebo dalšího oboru vysokého vzdělávání jako veterinářství nebo hygiena potravin.
Tímto však požadavky na auditora zdaleka nekončí. Ideální kandidát by měl mít různorodou praxi z více potravinářských oborů: pekárenství, mlékárenství, výroba masových výrobků nebo výroba alkoholických a nealkoholických nápojů atd. Na základě této praxe mu budou totiž alokované takzvané „branže“, ve kterých bude moci auditovat. Počet možných branží ovlivňuje počet a typ klientů respektive výrobců potravin, které auditor za rok zvládne obsloužit, a tím i návratnost investice do jeho vzdělávání a certifikace.
Možná vás napadne, kolik je asi takových lidí v České republice. Pokud vezmeme v úvahu, že potravinářských firem jsou tisíce a vhodných manažerů z oblasti potravinářství stovky, pak se počet lidí, kteří u nás mají potřebnou kvalifikaci na auditora kvality potravin, pohybuje pouze v desítkách. Navíc, takoví lidé musí být připraveni opustit současnou práci ve výrobním závodě, aby se stali auditory. Motivace k takovému kroku je ale silná: i nejlepší manažer dostává časem chuť změnit zaměstnání, prolomit rutinu a naučit se něco nového. Přestože takový odborník má možnost školit nebo veřejně vystupovat, někdy může být práce auditora lákavější. Navíc i v této profesi existuje možnost provádět školení pro veřejnost.
Nejvíce se v procesu hledání takovýchto „perel“ osvědčily náborové agentury. I tam ale může nastat problém, pokud má kandidát zkušenosti jen z jedné nebo dvou potravinářských branží. Pak si auditorská firma musí pečlivě rozmyslet, zda do potenciálního nového auditora investovat – návratnost investice v tomto případě totiž může být až o dva roky delší.
Na druhou stranu, když firma nové, dostatečně kvalifikované lidi nenajde, musí se spokojit se stávající kapacitou, což ji může omezovat v dalším rozvoji. To znamená, že firma nemůže uspokojivě provádět další business development, protože každý další audit už může být problém. Také se může stát, že vlastník standardů změní pravidla hry a omezí třeba počet branží stávajícím auditorům nebo podmíní udržení branží zkouškou, jak se nedávno stalo u standardu BRC. Tím pádem je firma donucena v krajním případě rušit smlouvy, čímž ztratí zákazníky, a to je pro většinu firem přirozeně znamená velmi velký problém.
No a co když už tyto „perly“ máte? Tak je potřebujete kultivovat. První aspekt péče o auditory je původní investice do jejich vzdělávání, které dělá z interního auditora nebo manažera kvality kompetentního externího auditora. To může stát kolem 150 000 Kč. Dalším důležitým aspektem je zachování odborníků. V tom ohledu hraje velkou roli peněžní odměna: takoví lidé nejsou špatně placení a finanční stránka motivace je velmi slušná. Když si svého auditora vychováte, pokusíte se mu vyjít vstříc a nabídnete mu vhodné pracovní prostředí, lidé nemají tendenci odcházet. Nejdůležitější ale je, zda je baví auditovat, zda to dělají s láskou k procesům a k řízení kvality a bezpečnosti potravin – zda opravdu věří, že její práce pomáhá ostatním lépe žít a lépe pracovat. Potom je takový člověk opravdovou perlou – a to nejen v auditorské branži.