Mnohojazyčnost je přitom nejen z pohledu jazykové politiky Evropské unie významným faktorem konkurenceschopnosti. Každý občan tohoto společenství by měl ovládat minimálně dva další jazyky kromě svého mateřského. Angličtina je už předpokladem, ale co druhý jazyk? Tím je myšlen právě jazyk nejbližšího souseda...
Chyba je hlavně v základním školství
„Situace se u nás zásadně zhoršila před deseti a více lety, kdy se přestal povinně vyučovat druhý cizí jazyk na základních školách,“ tvrdí Marek Dusil, ředitel jazykové školy Polyglot, která pozoruje situační vývoj již od roku 1989, kdy začala firma působit na našem trhu.
Před rokem sice byl opětovně další cizí jazyk na prvním stupni základních škol obnoven, avšak kontinuita již byla narušena, chybí zde německy hovořící absolventi byť jen se základní znalostí německého jazyka a kvalitní učitelé, kteří by jazyk vyučovali, a to už je velký problém…
Jen hezky česky zkrátka nestačí
Škoda, Bosch, Siemens a další firmy, které němčinu používají na denní bázi. Jen mezi Plzní a Rozvadovem podniká údajně okolo sta německých společností. V těchto a nejen v těchto mezinárodních společnostech sice němčina nemusí být nutně hlavním jazykem komunikace, ostatně management převážně stejně ovládá alespoň angličtinu. Na nižších úrovních a hlavně u dělnických profesí je ale němčina základ. Češi a německy hovořící zaměstnanci zde často spolupracují bok po boku a jsou vysíláni do zahraničí na školení, kde se bez cizího jazyka neobejdou. Anglicky neumí a německy se také nedomluví. Co s nimi?
„Najednou se ukazuje, že naše pracovní síla je nejenže němá, ale není ani nejlevnější,“ hodnotí situaci Marek Dusil a dodává, že některé firmy dokonce varují, že stáhnou svou produkci z Čech a budou svou poptávku řešit jinde.
Proč „šprechtit“ německy?
Naučit se ovládat německý jazyk na určité úrovni má hned několik přínosů. Díky znalosti němčiny se člověku otevírají hranice a příležitosti v zahraničí. Jak jednoduché je najednou dojet si do Německa na trhy a vyhandlovat si lepší cenu zboží? Kromě toho, že je němčina důležitá pro řadové pracovníky a dělnické profese, navíc otevírá zahraniční pracovní trh hladový po čerstvé pracovní síle, která se domluví. Pohostinství, hotelnictví, ošetřovatelská péče a mnoho dalších oborů umožňují těm, kteří na českém trhu marně hledají zaměstnání, snadno nalézt potřebnou praxi a uplatnění. Zkrátka a jednoduše, němčina je jako druhý cizí jazyk velkou výhodou pro kariérní růst. Angličtina dnes už zkrátka sama o sobě nefrčí…
Systém základního školství sice prošel reformou. Náprava však potrvá ještě dlouhou řadu let a efekt je nejistý. Hlad zahraničních firem ale jen tak neutichne, a pokud ano, pak to bude znamenat jen negativní důsledky nejen pro naši ekonomiku, ale pro nás pro všechny…
Vnímáte tuto situaci včetně jejích důsledků obdobně? Kolik jazyků sami ovládáte?