Od roku 2003 probíhala na území Evropy studie iniciovaná Evropskou komisí, která se zaměřila na e-learning v malých a středních podnicích. Jejím úkolem bylo získat přímou zpětnou vazbu od těchto firem a odhalit možnosti, které se jim v elektronickém vzdělávání nabízejí spolu s překážkami, kterým musejí čelit. Právě zveřejněné výsledky hovoří o tom, že na rozdíl od velkých firem, které již e-learning zavádějí běžně, malé a střední firmy zůstávají stále pozadu. Mají totiž při zavádění e-learningu specifické potřeby.
- Nedostatek času. Malé firmy mohou věnovat vzdělávání jen omezený čas. Potřebují taková vzdělávací řešení, která se přizpůsobí omezeným časovým možnostem v rámci jejich podnikání.
- Neformální, spolupracovní vzdělávání. V malých firmách má jedna osoba často více odpovědností a dosavadní vzdělávací nástroje neumožňují pokrytí všech jejich potřeb. Navíc jsou zvyklí spíše na neformální vzdělávání v podobě sdílení znalostí než organizovaného tréninku.
- Identifikace potřeb. V malých firmách často chybí oddělení lidských zdrojů nebo pracovníci odpovědní za strategický přístup ke vzdělávání. Dříve, než firma rozhodne o způsobu vzdělávání zaměstnanců však musí vědět, kde se nachází a kam chce dojít.
- Orientace v nabídkách vzdělávání. Potenciální vzdělávací řešení je třeba analyzovat a vybrat to nejvhodnější. Dosavadní nabídky e-learningu jsou vnímány jako hojné, zároveň jim však chybí dostatek informací týkajících se jejich adekvátnosti a efektivity.
- Nástroje pro rychlé zhodnocení. Malé firmy postrádají čísla a srovnávací studie z oblasti e-learningu, nástroje pro rychlé zhodnocení jednotlivých řešení a také jasné standardy, které by splňovaly kritéria pro efektivní rozhodování.
- Zvyšování povědomí. Malé firmy stále přesně neví, co je to e-learning. Doposud jej nevnímají jako nástroj pro rozvoj dovedností zaměstnanců, který jim může být nápomocen.
- Obsah. Současná nabídka e-learningových řešení je malými firmami vnímána jako příliš široká, nevztahující se ke každodennímu chodu firmy.
- Uživatelská úprava kurzů. Malé firmy potřebují kurzy, které budou odpovídat jejich specifickým potřebám. Rády by si kurzy upravovaly, což jim není příliš často nabízeno.
- Informační sítě. Malé firmy často postrádají dokumentované procesy sdílení informací. Ještě nedospěly k plnému pochopení důležitosti sdílení znalostí a budování firemní kultury například prostřednictvím intranetu.
- Udržitelná řešení. Malé firmy vyžadují vzdělávací řešení, která budou fungovat delší časový úsek a dokáží navázat na dlouhodobě zavedené vztahy.
- Infrastruktura. Malé firmy nemají vybudovanou infrastrukturu potřebnou pro e-learning a rychlé připojení na internet.
- Uživatelsky příjemné nástroje. Vzdělávací nástroje by měly být jednoduše instalovatelné a používatelné.
- Přístup k odborníkům a uživatelské podpoře. Malým firmám chybí u mnohých e-learningových řešení sociální aspekt v podobě možných konzultací s živými odborníky.
- Náklady. E-learning znamená pro malou firmu nemalé výdaje, které si ne každý podnikatel může (nebo chce) dovolit.
- Individuální vzdělávání. E-learning vyžaduje více osobní disciplíny než tradiční vzdělávání v učebně. Existuje zde riziko prohloubení dovednostních rozdílů mezi zaměstnanci, což není pro malé firmy přijatelné.
- Návratnost investic. Doposud neexistuje žádný zaručený způsob kalkulace návratnosti investic do e-learningových řešení. Různí odborníci mají různé názory, a to v malých firmách nevzbuzuje důvěru.
- Počítačová gramotnost. Ne všechny malé firmy používají počítače. Někteří zaměstnanci zastávají takové profese, v nichž s počítačem nepřišli nikdy do styku. Implementace e-learningu je proto pro ně nepřijatelná.
- Jednání . Řada malých firem nedokáže přesně formulovat své vzdělávací potřeby. Teprve jednání se zástupci poskytovatelů e-learningových řešení by proto mohla zavést vzájemný dialog.
-kk-