Je sobota večer a snažím se přečíst nejnovější knihu Toma Peterse – „Re-Imagine“. Je mi, jako bych byl zpátky ve škole – je tu tolik nových nápadů!
Jsem u kapitoly o zkušenostech a chci sdílet jednu myšlenku.
Je známo, že jako náboráři se máme ujišťovat, že má kandidát pozitivní zkušenost, ale neslyšeli jsme o tom, že má mít náborář, či dokonce klient pozitivní nebo dokonce velmi pozitivní zkušenost. Je to proto, že si myslíme, že jsme udělali svou práci jako náborář, v případě, že prostě doručíme včas a v rámci rozpočtu kvalitního kandidáta?
Již jsem pracoval pro několik velkých společností a pro velké rekrutující týmy a mohu říci, že si nejsem jist, že děláme dost. Mluvíme s vedoucími o pozici a spojujeme se s nimi, abychom dosáhli souladu v procesu rekrutování… ale stačí to? Jistě, dáváme jim informaci o našem pipelinu, strategiích a jak pokračujeme v projektu, ale na tom není nic úžasného. My bychom měli udělat dojem.
Takže co nás vyzvedne na tu správnou úroveň? Podle mě je to více o tom jak pojmeme partnerství a komunikaci s klienty a manažery, o tom co si sdělujeme. A možná to je právě ten rozdíl mezi velmi úspěšnými náboráři a těmi, kdo prostě jen zvládají.
-av-