Se sexuálním obtěžováním se podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR (květen 2004 až březen 2005) setkala celá čtvrtina českých zaměstnanců. Nejčastější oběti jsou ženy, iniciátory nejčastěji jejich spolupracovníci.
K sexuálnímu obtěžování dochází zejména v oborech, ve kterých dominují muži. Česká společnost zatím vnímá sexuální obtěžování nesprávně jako umělý a zbytečně přeceňovaný problém.
Nejčastějšími formami sexuálního obtěžování jsou verbální útoky na osobní život, sexuální narážky, vtipy a poznámky. Zažily je až dvě třetiny české populace. Se závažnějšími projevy, jako jsou nechtěný fyzický kontakt, sexuální návrhy a pobídky i přes vyjádřený nezájem, se setkala zhruba pětina dotázaných.
Odborové organizace, které se zabývají problémy v mezilidských vztazích existují pouze u pětiny oslovených zaměstnavatelů. Osoba přímo pověřená řešením takových problémů je v každé osmé firmě. Formální cestou se řeší je minimální počet případů sexuálního obtěžování na pracovišti.
Výzkum se zaměřil také na obtěžování, znevýhodnění a nerovné podmínky na trhu práce. Každá dvacítí žena zažívá podle výsledků výzkumu v práci hrozby a šikanu. Tři ženy ze sta upozornily na izolaci od kolektivu. Znevýhodnění se objevuje nejčastěji v oblasti finančního ohodnocení a „nadpráce“, kdy lidé mají pocit, že pracují více než ostatní.
Problematiku obtěžování na pracovišti, sexuálního obtěžování v zaměstnání, nerovných podmínek na trhu práce apod. řeší zákoník práce a zákon o zaměstnanosti. Zaměstnavatel je dokonce povinen informovat zaměstnance o opatřeních směřujících k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace.
-kk-