Lektor má svou činností předávat svým studentům teoretické znalosti i praktické dovednosti v daném kontextu vzdělávání. Jak toto předávání probíhá a jaký má výchovný efekt a dopad na vzdělávané má z velké části lektor ve své kompetenci a je tedy především výsledkem jeho úsilí a osobnostních kvalit. Jaká je ideální norma vymezující tyto kvality?
Osobnostní rysy a schopnosti úspěšného lektora
Ideální lektor neexistuje, stejně jako není dokonalého jídla. I když vyhledáte gurmánský zážitek a rozplýváte se kupříkladu nad kvalitou želvího řízku s bešamelovou omáčkou, stačí, abyste s sebou vzali další strávníky, a uvidíte, že jejich pohled na gastronomii není úplně v souladu s vaším ideálem.
Zásadním aspektem v roli lektora je jeho osobnost. Charakter lektora, jeho šarm a osobní kouzlo vystupuje totiž nad rámec dalších schopností a kompetencí a působí bezprostředně a uceleně na publikum v každé fázi vzdělávacího procesu. Zároveň však vstupuje do hry i jeho temperament, který, bez ohledu na přirozené charisma, může pak celkově kvalitu vzdělávání dále ovlivnit, a to jak pozitivně, tak negativně. Pokud je například lektor silný extravert a neumí s tímto rysem osobnosti správně nakládat, může se stát, že účastníci jsou sice zaujatí jeho šarmem, humorem i osobitým přístupem, ale po ukončení vzdělávací akce si nemusí ani vybavit, o čem vlastně školení bylo. V kontrastu s tím, nezapomenutelným pro posluchače se často stává lektor hluboce introvertní, který však zároveň nemá ostych vystupovat před lidmi a který díky své vnímavosti a solidárnosti umí navázat s posluchači osobní vztah na bázi altruizmu. Takový lektor je totiž úzce zaměřen na publikum, naslouchá jeho potřebám a svůj výklad empaticky směřuje k jejich naplnění.
Z hlediska obsahu učiva se školitel - introvert přirozeně a ochotně přizpůsobuje tempu i požadavkům klientů, nemá na své posluchače přehnané nároky a reflektuje i na jejich specifické potřeby metodického zprostředkování vyučované látky. Často se řídí heslem, že méně znamená více. Extravert má naopak mnohdy bezmeznou snahu podat učivo jako kompletní celek: jak bylo stanoveno osnovami kurzu, v souladu s posledním vývojem lidského poznání a dle svého nejlepšího svědomí. Bývá silně frustrován, pokud nemá prostor sdělit vše, co o tématu ví, ukázat posluchačům, jak dobře je připraven a podělit se s nimi o svoje zkušenosti.
I přes komplexnost procesu učení a obtížného vymezení jednoznačného pojmu „kvalitní lektor“, můžeme definovat některé stěžejní vlastnosti a schopnosti, které by lektorovi neměly chybět. Pokud lektorem jste, nemáte však nejmenší důvod podléhat skepsi, utápět se ve zklamání či urychleně pověsit lektorské řemeslo na hřebík a odletět pěstovat dýně do Guatemaly jen proto, že nesplňujete všechna kritéria a nevykazujete jen ctnosti popsané v následujících bodech. Osobně jsem prozkoumal, že takto dokonale vybavených lektorů je vskutku na celém světě pouhých cirka 27. Věřte, že bylo třeba vynaložit jistého badatelského úsilí s nemalou dávkou fantazie, abych vám tento konkrétní počet alespoň přibližně specifikoval, ale pevně doufám, že vás při čtení dalších odstavců uklidní.
Osobnostní rysy a předpoklady dobrého lektora:
- sebevědomí, vyrovnanost a zaujetí pro věc
- respekt ke vzdělávaným, takt, upřímnost a fair-play přístup
- zaměření na posluchače a jejich potřeby, altruismus
- důvěryhodnost, autenticita a vnitřní energie
- poctivost, důslednost, odpovědnost
- partnerský postoj, individuální přístup a cit pro situaci
- aktivita, herecký talent, dobrá paměť, odvaha
- sociální vnímavost a emoční inteligence
- ochota, empatie, tolerance a vřelost
- samostatnost i týmový duch, smysl pro humor
- kreativita a inovativnost, spontaneita a flexibilita
- pevná vůle, obětavost a trpělivost
Získané schopnosti a vlastnosti dobrého lektora:
- schopnost navázat vztah s publikem
- odbornost, důkladná znalost přednášeného tématu a materiálů
- adekvátní příprava a relevantní zkušenosti a příklady z praxe
- zvládání obtížných situací, připravenost na komplikace, řešení konfliktů
- cílení na reálný výkon a praktické hledisko výuky
- srozumitelnost, držení jasného směru a smyslu prezentace
- schopnost analyzovat vstupy, předávat know-how a vyvozovat závěry
- dobrý time management, rytmus, dochvilnost, přizpůsobivost a schopnost improvizace
- schopnost povzbudit vzdělávané k vzájemné interakci, dát prostor k sebehodnocení a sebereflexi
- organizační schopnosti, angažovanost, diskrétnost
- komunikační dovednosti, schopnost naslouchání
- kultivovaný a pohotový mluvní projev
- všeobecný rozhled a životní nadhled
- schopnost potlačit svou vlastní důležitost a nepropadat maximalismu
- vhodný vzhled a vystupování
- schopnost a ochota se učit a pracovat v zátěži, odolnost vůči stresu
- dobrá fyzická kondice, schopnost stát po dlouhou dobu na nohou
Jak vést pohovor s lektorem?
Na pohovor s vaším potenciálním školitelem je v prvé řadě potřeba se co nejlépe připravit. Je vhodné, když máte jasnou představu či vizi, v jaké oblasti a jakým způsobem spolupráci s novým lektorem nastavit. Připravte si konkrétní otázky nebo okruhy, o kterých se chcete s lektorem pobavit a zároveň doporučuji ponechat si i prostor na určitou improvizaci, v případě, že se pohovor bude ubírat nepředvídaným směrem. Součástí přípravy je také nachystání prostor k setkání, péče o vlastní image, a v neposlední řadě i studium písemných podkladů dodaných potenciálním lektorem, jako jsou například motivační dopis, odborný profil či profesní životopis nebo ukázka vlastní práce apod. Nechci nabádat čtenáře k neopodstatněné nedůvěře, avšak doporučuji brát veškeré písemnosti s určitou rezervou a spíš vzít pohovor jako příležitost ověřit si a upřesnit zkušenosti, dovednosti a reference, uvedené v doprovodných materiálech.
Otázky či témata k probrání by měly být koncipovány nejen s cílem získat informace, ale především si vytvořit co nejreálnější a nejucelenější obraz o osobnosti školitele, jeho přístupu a kvalitě jeho práce. V praxi se jako nejspolehlivější ukazatel autenticity lektora jeví spíš reference a osobně ověřený výsledek jeho práce, než kupříkladu účelově vyvolaná ukázka vlastního vzdělávání, která může být nepřirozená, nevypovídající a dokonce zavádějící.
Doporučuji se školitele přímo zeptat na jeho vzdělání, dosavadní význačné pracovní zkušenosti, současnou práci a začlenění v týmu spolupracující vzdělávací společnosti. Dále zjistěte, jak lektor charakterizuje svoje přednosti a slabé stránky, co považuje za stěžejní ve své práci; jak řeší přípravu na školení, analýzu vzdělávacích potřeb a upřesnění obsahu kurzů se zadavatelem; v čem vidí smysl lektorské činnosti, jakou má profesní motivaci či osobní cíle, jak pracuje s materiály ke školení, proč hledá změnu, kam by se typologicky zařadil a co považuje u lektorování za pracovní úspěch.
Ověřte si, zda se váš potenciální školitel předem seznámil s vaší společností, obsahem vaší nabídky, zda si zjistil vaše postavení na trhu, či připravil i konkrétní seznam produktů, témat či kurzů, kterých by se uměl lektorsky ujmout. V neposlední řadě si můžete vyzkoušet i jeho odbornost nebo upřesnit koncepci u nějakého vybraného školení.
Snažte se pohovor pojmout neformálně, protože volnější atmosféra sice neprověří lektorovu schopnost vyrovnat se s psychickým tlakem, trémou a dočasnou sociální nepohodou, ale zase vám umožní navázat s lektorem bezprostřední kontakt a podpoří vaši vzájemnou a otevřenou interaktivní komunikaci.
Jak poznat kvalitního lektora?
Čtěte mezi řádky. Buďte všímaví. Už jen úvodní komunikace s lektorem (seznamovací korespondence či telefonický kontakt, vlastní sjednávání schůzky i časová flexibilita) vám o něm hodně napoví. Dejte lektorovi dostatek prostoru se projevit, časově i svým postojem, pozorujte detaily. Nemusíte být zrovna Sherlock Holmes, abyste si vytvořili první dojem a udělali názor na jeho vzezření, barvu hlasu a způsob intonace, dochvilnost, mluvní projev a volbu jazykových prostředků, či dokonce odbornost. Můžete se třeba na chvíli obrazně postavit do role studenta a sledujte, jakou formu a obsah komunikace váš protějšek zvolí.
Každá situace mimo vzdělávací kontext může být zavádějící, tedy i pohovor s lektorem má svoje limity po stránce ověření kvality lektora. V této fázi se nedá úplně s jistotou odhadnout výsledek jeho budoucí práce, avšak samotné setkání s novým školitelem vám řekne mnohé o jeho osobnosti, šarmu, temperamentu, opravdovosti, kompetencích, profesních názorech a schopnostech, sebepojetí, motivaci, pracovních cílech, hodnotách a často i životních prioritách. Pokud ale lektor přijde na schůzku pozdě, předem se neomluví, je zarostlý a načichlý kouřem, na sobě má vytahaný svetr, který měl naposled u táborového ohně loni na čundru, k tomu ještě chraptí, koktá a plive na vás drobky z chleba, který si začne uprostřed schůzky krájet tupým zavíracím nožem zvaným „rybička“, a při tom všem se vás ještě snaží přesvědčit o tom, jaké davy spokojených klientů z nadnárodních korporací mu úspěšně prošly pod rukama, ani vás nenapadne uvažovat o budoucí spolupráci.
Vždy zůstává určité procento rizika, že bezprostřednost a opravdovost lektora byla překryta jeho hereckým talentem a snahou nás zaujmout, nicméně se domnívám, že i na základě těchto prvotních dostupných zkušeností s potenciálním novým školitelem se dá adekvátně odhadnout, zda může být platným členem vašeho lektorského týmu, spolehlivým partnerem v poskytování kvalitních vzdělávacích služeb vašim zákazníkům a přínosem i oporou v šíření dobrého jména vaší společnosti.