Jak daleko může zaměstnavatel zajít v naléhání na zaměstnance, aby pracovali v nebezpečných lokalitách? R. Gizbert, bývalý britský novinář, byl například propuštěn na základě toho, že odmítl pracovat v Iráku. Tribunál musel rozhodnout, zda hlavním důvodem jeho propuštění bylo jeho odmítnutí jít pracovat do válečné zóny, nebo snižování stavů - čímž argumentoval jeho zaměstnavatel.
Rozhodnutí soudu bylo možná ovlivněno Gizbertovým zaměstnavatelem, ABC News Intercontinental, který akceptoval regule, které ošetřují případy vycestování novinářů do nebezpečných lokalit. Tyto regule byly vydány v roce 2000 několika organizacemi jako například BBC, CNN a Reuters. Mimo jiné hlásají, že „Neúměrná rizika jsou neakceptovatelná. Přiřazování do válečných, nebo jinak nebezpečných oblastí, musí být dobrovolné a mělo by se týkat pouze zkušených osob nebo jejich přímých asistentů.“
Řada rozvíjejících se trhů se nachází v nestabilních prostředích a na tento případ by mohli poukázat zaměstnanci, kteří nechtějí pracovat v takovýchto oblastech. Zaměstnavatelé by měli zvážit implementaci podobných regulí, aby minimalizovali rizika právních sporů. Regule mimo jiné ošetřují to, že zaměstnanci musejí mít přístup k bezpečnostním školením, že mají být vybaveni a pojištěni a že jim bude umožněno využít poradenských služeb psychologa. Také se doporučuje, aby tyto firmy uměly adekvátně posoudit rizika v těchto oblastech a podat zaměstnancům aktuální informace.
Je jasné, že propuštění zaměstnance, protože odmítl vycestovat do nebezpečné lokality bude nefér, a to někdy i v případě, že byli tito lidé původně přijati právě za tímto účelem.
Gizbertův případ ještě není uzavřen - soud ještě musí rozhodnout, kolik dostane jako kompenzaci za neoprávněné propuštění.
-av-