Proč nepřijde jako první radostný pocit, že čeština je nádherná, bohatá, tajemná, donekonečna překvapující? Vždyť milovat svou mateřštinu a být na ni hrdý je stejně přirozené jako milovat svou rodinu nebo krajinu, do které jsme se narodili.
Je zbytečné říkat, jak je jazyk v životě důležitý: úroveň našeho vyjadřování může výrazně podpořit nebo oslabit naši prestiž, budovanou tak pracně kvalitou služeb či výrobků.
Rozhodneme-li se tedy pro kurz češtiny pro Čechy, neměli bychom sáhnout vedle. Komu by se chtělo vrátit se duchem k „soušce“ nebo „úče“ a nechat se znovu pomyslně bičovat „sveřepými šakaly“… Nám určitě ne!
Řekněme si, jak takový kurz udělat opravdu dobře. Pracuji na tom roky, tak snad vám moje zkušenosti přijdou vhod, třeba při výběru toho pravého „dodavatele češtiny“. Stačí nám na to pět bodů.
Zaprvé: praktičnost
Nemáte čas řešit problémy, na které v praxi nejspíš nikdy nenarazíte. Píšete e-maily, příspěvky na sociální sítě, odborné články, nebo třeba zprávy na web? Potřebujete si být jisti ve výrazech a konstrukcích, na které můžete narazit, žádná exotika a absurdní výjimky.
Možná by vás zajímalo, v čem se obecně hodně chybuje, nebo kde dokonce udělá chybu skoro každý, a určitě byste se měli dozvědět o tom, co se v češtině v posledních letech změnilo.
Zadruhé: otevřenost
Když se dá lektor do výkladu o něčem tak mnohovrstevnatém, jako je čeština, zákonitě vám začnou v hlavě naskakovat další a další otázky.
Chcete cítit, že se můžete zeptat kdykoliv na cokoliv, protože co se nevyřeší hned, nevyřeší se možná už nikdy. A jen vy víte, který pravopisný, gramatický nebo stylistický problém se vám celý život dere pod prsty.
Lektor nesmí dogmaticky trvat na postupu podle svých příprav. Odbočky jsou zdravé a skvělé mohou být i kurzy, které se kvůli nim zdánlivě rozpadnou.
Zatřetí: flexibilita
Schopnost lektora zařadit jakékoliv téma je důležitá, ale jeho pružnost musí sahat ještě dál, ke všem vašim požadavkům včetně technických, časových i místních.
Máte na průřezový pravopisný kurz jen dvě hodiny, nebo chcete dvoudenní variantu? Mělo by se začít v šest ráno kdesi na okraji země, nebo až po práci, třeba v pět? Chcete kurz téměř individuální, nebo si necháte vyškolit čtyřicet lidí najednou?
Nic není problém.
Začtvrté: profesionalita
U lektora jde vždy jednak o odbornost, jednak o zkušenosti s učením.
Mluvíme o češtině, tak se nedržme při zdi: chtělo by to člověka, který češtinu vystudoval na univerzitě, pobyl v Ústavu pro jazyk český a získal solidní praxi také na redakčních místech. A schopnost postavit se před lidi a zaujmout? Takové zkušenosti ať se počítají radši na tisíce než stovky hodin.
Zapáté: entuziasmus
Technicky může všechno vypadat dobře, ale nikdy to nebude fungovat bez lektorova zápalu a totálního nasazení. Když nebude své téma milovat, když z něj neucítíte upřímné zaujetí a vášeň pro obor, nebude to ono.
Prchejte, když to neucítíte, protože čas je příliš vzácný na to, abyste sledovali někoho, kdo se nudí, aťsi je to nad tématem, které by se vám mohlo hodit.
Nechte se strhnout a pociťte, jak velkou láskou lze zahořet k něčemu, na co v první chvíli nemá nikdo moc velkou chuť. Napadly vás čárky ve větě nebo psaní velkých písmen? Proč ne…
Jsme na konci a vracíme se na začátek, k napětí mezi školní češtinou, živým jazykem a výukovým kurzem.