Rostoucí náklady na zdravotní péči o zaměstnance s nezdravým životním stylem jsou každodenní realitou amerických pracovišť. Otázkou však zůstává, jak daleko mohou zaměstnavatelé zajít v diktování zaměstnancům, jak mají žít.
Aktuální průzkum magazínu Wall Street Journal ukázal, že veřejnost začíná souvislost nezdravého životního stylu se zvýšenými zdravotními náklady více akceptovat. Polovina dotázaných zaměstnanců uvedla, že považuje za spravedlivé, aby zaměstnanci s nezdravými návyky platili vyšší zdravotní pojistku. Proti byla třetina dotázaných. V roce 2003 odpovědělo na stejnou otázku kladně jen 37 procent, zatímco proti bylo 45 procent.
Tyto změny postojů veřejnosti dávají manažerům lidských zdrojů silnější zbraně v boji za zaměstnanecké zdravotní plány s podporou zdravějších návyků. V USA se začíná prosazovat například poskytování finančních podpor zaměstnancům, kteří se rozhodnou přestat kouřit nebo začít cvičit, aby dostali pod kontrolu svou hmotnost. Firmy při tom vycházejí z toho, že většina chronických chorob souvisí právě se životním stylem.
Podpora zdraví zaměstnanců pomocí finančních úlev může na povrchu vypadat velice atraktivně. Pod povrchem však skrývá otázku vymezení hranice, kam až mohou zaměstnavatelé ve svých požadavcích zajít. Případ michiganské společnosti Weyco, která propustila zaměstnance, když odmítl test na konzumaci tabáku, již obletěl celý svět.
Američtí personalisté se ptají, zda takto za chvíli nedojde k propouštění obézních lidí. A co teprve motorkáři, myslivci, kajakáři, potápěči nebo horolezci, kteří dobrovolně riskují své zdraví? Prozatím převládá názor, že zaměstnavatel diktující svým zaměstnancům, co mají dělat ve volném čase, překračuje hranici soukromí.
-kk-