Čechům se stále nechce cestovat za prací

Illustration

Dříve zajistily nanejvýš svozový autobus. Dnes firmy svým zaměstnancům s dojížděním nejen aktivně pomáhají, ale jako kompenzaci čím dál častěji přidají i pár tisícovek.

V České republice musí podle dat Českého statistického úřadu denně dojíždět za prací necelý milion lidí. Přes tři sta padesát tisíc z nich stráví na cestě víc než půl hodiny a skoro půl milionu se přesunuje až do jiného okresu, případně i kraje. 

„Dříve nebyly příplatky za dojíždění běžné, určitě ne v takové míře. Nyní si mohou kvalifikovaní zaměstnanci přijít až na pět nebo i deset tisíc korun,“ říká marketingová ředitelka náborové agentury Hays Kristýna Králová.

Když ne peníze, tak alespoň svoz

Alespoň nějaký druh svozové služby na vzdálenější pracoviště už bývá samozřejmostí. Podniky, které stojí mimo běžnou zástavbu, někdy dokonce financují speciální linku.

„Platíme prodloužení existujících autobusových spojů ze Znojma do Chvalovic a zpět, jedná se asi o čtyři kilometry. Přidaná zastávka je přímo u našeho centra,“ popisuje Jan Procházka, ředitel jihomoravského nákupního centra Freeport Fashion Outlet, které stojí nedaleko hranic s Rakouskem.

 Jinde si musejí firmy umět poradit se složitější situací. Například centrála prodejce elektroniky a domácích spotřebičů Expert Elektro v Klíčanech u Prahy stojí kilometr od nejbližší zastávky autobusu.

„Organizujeme proto svoz od zastávky autobusu v Klíčanech jednou ráno a jednou odpoledne. Drtivá většina zaměstnanců se ale naučila dojíždět vlastním nebo služebním autem,“ poznamenává Ingrid Janáčová, specialistka náboru řetězce Expert Elektro.

Zaměstnance restaurace McDonald’s, která stojí u dálnice D3 kousek od středočeských Mitrovic, osobně sváží vedoucí směny autem. „Máme čtyři osobní vozy. Jezdíme z Tábora a Vodňan. Cesta trvá asi 20 minut,“ uvedl Michal Mládek, který značkovou restauraci provozuje jako franšízant.

Renomovaná značka přebije i starosti s dojížděním

Přesto se všichni oslovení zaměstnavatelé shodují na jedné věci: vzdálenost je Čechům pořád na překážku. Firmy, které složitější dojíždění zaměstnanců samy dostatečně neošetří, obsazují místa jen těžko a navíc mohou snadno přijít i o pracovníky stávající.

Výhodu mají jen zaměstnavatelé s dobrým jménem. Zvlášť kvalifikovaní odborníci slyší na prestižní značku a možnosti profesního růstu, i když za nimi musí cestovat.

 „Tato kritéria nad lokalitou často převažují. Dokáže-li společnosti vyjít vstříc a s dopravou do zaměstnání pomoci, ať už svozy nebo finančně, a má-li dobrou pověst na trhu, tak ani delší dojíždění nebude neřešitelný problém,“ podotýká Kristýna Králová z Hays.

Pohyb lidí za prací aktivně podporuje také stát. Od dubna 2016 nabízejí úřady práce příspěvek na dojížďku každému, kdo v místě svého bydliště nesežene adekvátní zaměstnání. Do letošního května obdrželo dávku 2 125 lidí a další žádosti přibývají. Většinou si dojíždějící přilepšili o 1 500 korun měsíčně.

„Jsou mezi nimi lidé různých profesí, například administrativní pracovníci, prodavači, skladníci, švadleny, operátoři call centra, montážní, kovo či strojírenští dělníci, řidiči nebo třeba účetní,“ vyjmenovala Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.

-kk-