V úvodu semináře jsme společně nejprve probíraly, co nám kůň může říci o nás samých, a tedy, jaká jsou konkrétní východiska pro následující trénink. Dozvěděly jsme se například, že proto, abychom byly schopny koně přimět plnit naše požadavky, musíme mu věnovat svou naprostou aktuální pozornost, jednat upřímně, být důsledné i trpělivé zároveň a mít jasné priority, jinak kůň okamžitě pozná naši nekonzistentnost mezi pokyny a tím, nad čím uvažujeme, a zkrátka odejde či neuposlechne. Vzájemná komunikace s koněm tak nespočívá ani tak v mluvení jako spíše ve vnitřním nastavení účastníků a souladu mezi tím, co máme v hlavě a co v srdci. V případě práce s koněm z toho nicméně lze jen vytěžit…
Na teoretickém úvodu jsem ocenila především to, že zabral pouhý zlomek programu. Vůbec ne proto, že by povídání o koních nebylo zajímavé, nicméně má touha vyzkoušet si jejich „zaříkávání“ a reflexi mé osobnosti v praxi byla přeci jen silnější.
Ještě před obědem jsme se společně vydaly do jízdárny, kde jsme si měly na základě několika jednoduchých her vycházejících z poznatků Pata Parelliho, světově uznávaného trenéra koní, utvořit vlastní zkušenost. Hraní her s koněm v jízdárně probíhá tak, že lektorka nejprve jednotlivé hry předvede a vysvětlí, co všechno můžeme z reakce od koně vyčíst. Každá z účastnic si následně všechny hry vyzkouší individuálně. Odpoledne se pak koně vymění a my nacvičujeme s novým „figurantem“.
V našem případě jsme si trénink postupně vyzkoušely se třemi různými hřebci – Googlem, Rogerem a Corinem (běžně bývají na kurzu k dispozici dva). Všichni jsou však velmi klidní a není třeba se jich obávat. Kůň totiž od přírody nemá tendenci na člověka sám od sebe zaútočit – když se necítí komfortně, tak raději odejde nebo uteče. Útočí jen v situaci, kdy nemá jinou možnost – ale to naštěstí nebyl náš případ.
Začínáme nejprve hlazením, kdy nám jde o to, aby se kůň zklidnil a „naladil“ na naši osobu. Toho dosáhneme tím, když se zklidníme a naladíme my sami na něj. Je vcelku humorné pozorovat, jak zvíře v reakci na mou lehkou podzimní/ranní únavu zívá. Tím nicméně zároveň potvrzuje, že člověka skutečně dokáže prohlédnout, aniž by cokoliv navenek naznačil. Dále přes koně přehazujeme lano a testujeme vzájemnou důvěru.
Následuje tzv. „Dikobrazí hra“, kdy si zkoušíme, jak dokážeme stupňovat požadavky, jestli jsme konzistentní „v tlaku“ a také, zda umíme oceňovat. Po koni „jen“ chceme, aby odklonil hlavu, ustoupil do strany, uhnul zadkem.
V průběhu čtvrté hry pak od koně vyžadujeme, aby běhal kolem nás v kruhu na laně. Udáváme mu směr a zjišťujeme, zda umíme toto směřování přirozeně předávat, anebo jsme spíše „tahouni“, kteří mají tendenci pracovat za druhé.
Předposlední hra dále testuje naši schopnost mít respekt a zároveň vybudovat podmínky pro získání důvěry. V praxi to znamená, že se koně snažíme přimět zacouvat a následně jej vlídným důvěryhodným postojem, gesty a s trpělivostí nechat přijít zpět k nám.
Šestá hra, kterou jsme absolvovaly, obnáší finální procházku či krátký běh s koněm na laně přes jízdárnu a ověřuje vlastní míru respektu zvířete vůči vaší osobě. Sledován je kůň - zda jde za vámi jako lídrem, v jaké vzdálenosti, zda nepředbíhá… a sledováni jste také vy. Stejně jako v průběhu ostatních cvičení. Obě lektorky si totiž během tréninku zapisují své poznatky pro závěrečnou zpětnou vazbu, která kurz uzavírá.
Práce s koňmi pro mne byla příjemná a osvěžující zkušenost. Byla jsem poměrně překvapena, jak získaná zpětná vazba, kterou mi po tréninku v jízdárně daly lektorky i ostatní účastnice, odráží mou osobnost, ať už jsem si konkrétních rysů a schopností byla vědoma předtím, či ne. Z kurzu si odnáším nejen vlastní konkrétní popis charakteru, ale také oblasti a témata, na nichž mám dále pracovat.
Na semináři jsem také velmi ocenila místo konání, které mi alespoň na chvíli umožnilo uniknout z běžného prostředí, „vypnout“ a soustředit se skutečně jen na to, za čím jsem přijela. A nesmím opomenout také přístup obou lektorek, díky kterým seminář proběhl ve velmi přátelské a otevřené atmosféře. Zřejmě proto tento kurz zpětně vnímám nejen jako určitou formu osobnostního rozvoje, ale také jako formu terapie, kterou mohu každému vřele doporučit.
Kurzy Equus akademie kromě Komunikace a sebepoznání zahrnují i tréninky Leadershipu a nově i Zvládání změny a překonávání překážek – „Cesta k myšlení šampiona“.
Přijměte pozvánku na novinku: „Cesta k myšlení šampiona“, kde jedním z lektorů je olympijský vítěz v moderním pětiboji, David Svoboda.
Kdy: 23. listopadu 2017
Kde: Horse Park Kamenný Dvůr, Buková u Příbrami
Více informací získáte na EduCity nebo na www.edu.proenvi.cz.