Mám rád metaforu, která přirovnává krizovou intervenci k jednotce MASH 4077 ze slavného televizního seriálu o americké polní nemocnici v Korejské válce, kde se zkušení chirurgové snaží v těžkých podmínkách zachraňovat životy (a přitom neztratit ani svůj život, ani rozum).
Není potřeba a často ani možné, aby krizovou intervenci (dále jen KI) poskytoval profesionál – psycholog, psychiatr. Krizovou intervenci, aniž si to uvědomujeme, často můžeme poskytnout a poskytujeme také jako partneři, rodiče či kamarádi.
Podstatné je, že odpovídající krizovou intervenci může poskytnout i poučený laik. Největší vlastní brzdou však je, podobně jako u zdravotnické první pomoci, obava z toho, že něco pokazím.
Pracuji v rodinném centru pro Krizovou intervenci a rodinné poradenství. KI je tak můj denní chléb. Připravoval jsem a vedl také desítky tréninků krizové intervence pro lektory zážitkové pedagogiky, krizovou intervenci. Ale zejména trénuji lidi ve firmách, kdy často principy KI používám. A proto se s vámi chci podělit o jednoduchý návod, jak KI vložit do vaší databáze osobních dovedností.
Když jsem připravoval s kolegy můj první trénink zaměřený na tuto dovednost, zaskočila mne otázka: „Jak to děláš?“. „No, sednu si s lidmi a ptám se jich, co a jak…“ Tato prozaická odpověď zaskočila zase kolegy.
Došlo mi, že poučený laik potřebuje, k tomu aby byl poučený, nějakou metodiku. Jako základ vnímám postoj člověka, který krizovou intervenci poskytuje, který lze charakterizovat takto: „Osobně udělám, co je v mých silách, a současně kdykoli mohu doporučit odbornou pomoc.“ A to by mělo být jedním z hlavních cílů tréninku KI.
Překvapilo mně, jak často dostávám zpětnou vazbu, že brzy po konání tréninku měli účastníci možnost poskytnout krizovou intervenci v praxi. Například ve vlaku cestou z tréninku.
Vysvětluji si to tak, že KI funguje opravdu podobně jako první pomoc v praxi. Udělat aspoň první krok je lepší, než být paralyzován vlastní obavou a otočit se zády, a díky takovému tréninku účastníci situace lépe identifikují a navíc nemají zábrany se dané situace aktivně ujmout.
Jak rozumět pojmu „krize“?
Jedná se o náročnou situaci ohrožení psychické jednoty. Nese v sobě prvek ohrožení, ale i prvek příležitosti. Metaforicky si krizi můžeme představit jako člověka pohybujícího se v těsné blízkosti propasti. Stojí na jejím okraji (obvykle dezorientován) a bojí se pohnout, protože vidí jen propast, hloubku pod sebou. Často je paralyzován, má omezeny schopnosti vnímat své sebezáchovné zdroje.
Ve firmách existuje velké množství spouštěčů, které mohou krizi vyvolat. Často to je kombinace mnoha faktorů. Jedná se o pracovní zátěž, rodinné problémy, zdravotní komplikace, konflikty s kolegy či nadřízeným.
Opět se vracím k metafoře s MASH 4077. Není možné hrát si během KI na „mentálního neurochirurga“, avšak diagnostiku psychického poranění a jeho základní „ošetření“ zvládne právě i poučený laik. A to je pro člověka, který v ní uvízl, velká pomoc, která může zabránit rozvoji závažnějších psychických obtíží.
A jak na to konkrétně? Vytvořili jsme jednoduchý model , kterému jsme dali název VAŠE schéma (Válkovo – Šebestovo schéma). Sestává ze čtyř kroků (terminologicky se v něm hovoří o klientovi, což může být kolega, partner, naše dítě.
1. Navaž vztah a zjisti, o co jde
Nenásilně nabídneme klientovi svou přítomnost, vybídneme jej jednoduchými otázkami ke sdílení.
Příklady vět: „Vidím, že se něco děje. Domnívám se, že současná situace v tobě něco vyvolala a já bych potřeboval vědět, o co jde. Můžeš mi o tom něco říci? Co se stalo? Řekni vše, co bys potřeboval říci“.
2. Vytvoř zakázku
S klientem probereme možnosti, které dává formát našeho setkání, citlivě informujeme o hranicích pomoci.
Příklady vět: „Jak to bude vypadat, když budeš „v pohodě?“ K čemu bychom mohli dojít v průběhu našeho rozhovoru? Co bys potřeboval? Mám dojem, že tato záležitost je hodně zraňující, asi přesahuje možnosti řešení tady“.
3. Posuď situaci a rozhodněte společně
Výstupem z této fáze je rozhodnutí, zda krizová intervence je v současné chvíli dostačující nebo je třeba další pozornosti z naší strany.
Frekventanti kurzu krizové intervence se často s nově nabytými dovednostmi chtějí stát „zachránci veškerého světového blaha“, zároveň se mohou objevit témata, která překračují meze účinné a bezpečné amatérské krizové pomoci. A zde je potřeba do rozhodování vtáhnout klienta.
4. Formuluj, co dál
Pojmenuj, co se bude dít dál, jaké kroky uděláš ty a jaké klient, jak bude vypadat pracovní den, týden, měsíc. Jde o sumarizaci a zjednodušení následných kroků.
Krizová intervence je kouzelným nástrojem. Pomáhá nám udržovat vztahy, může nám pomoci udržet zaměstnance. Vysílá jasný signál, že nám jde jednoznačně o člověka. Navíc během KI nepřebíráme odpovědnost za štěstí člověka, jsme průvodci, kteří umožňují zorientování se v akutním problému. A také si můžeme dovolit chyby.
Mějme co možná nejméně důvodů krizovou intervenci poskytovat, a zároveň mějme co možná nejvíce jistoty, že jakýkoli postřeh zdravého selského rozumu vyjádřený slovy směrem k zasaženému člověku je účinnější než lhostejnost.