V Praze, kde sídlí nejvíce vysokých škol, pracuje celkem 29 % vysokoškoláků. Nejméně jich pracuje v Karlovarském kraji (9 %), kde žádná veřejná vysoká škola není. S výjimkou Prahy je pak v českých krajích méně vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců než na Moravě, kde jich nejvíce pracuje v Jihomoravském kraji.
Když jsou vysokoškoláci na Moravě tak výrazně zastoupeni, nabízí se otázka, proč zde nepobírají větší průměrné mzdy. Je to proto, že struktura ekonomiky jednotlivých krajů se liší a trhy práce pro vysokoškoláky jsou na Moravě již nasyceny.
„Karlovarský kraj může být příkladem regionu, který má sice velmi malý podíl vysokoškoláků, ale jeho ekonomika jich zjevně nedokáže přilákat/zaměstnat více, protože zde mají výdělky pod celorepublikovým standardem. Naopak v Praze je sice více než třetina zaměstnanců alespoň s bakalářským titulem, ale přesto to ekonomice nestačí a snaží se přitáhnout další vysokoškoláky svými vysoce nadprůměrnými výdělky,“ vysvětluje Dalibor Holý.
Pracovní síla se tak do Prahy stěhuje nebo dojíždí, což posiluje ekonomiku Prahy ve srovnání se zbytkem republiky. Zároveň jsou zde vysoké ceny bydlení a služeb, na které méně vzdělaní zaměstnanci obtížně dosahují. S tím také souvisí minimální zastoupení zaměstnanců s nižším vzděláním, než je výuční list.
V Praze je celkem 28 % zaměstnanců, kteří vydělávají více než 40 tisíc korun měsíčně. Méně než 16 tisíc korun měsíčně zde vydělává jen 14 % zaměstnanců. Druhý nejvyšší podíl vysokovýdělkových zaměstnanců, je ve Středočeském kraji (15 %), kde méně než 16 tisíc vydělává 18 % zaměstnanců. Nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji, kde vyšší mzdu než 40 tisíc korun pobírá jen 7,5 % zaměstnanců a méně než 16 tisíc korun vydělává 21 % zaměstnanců.
-kk-
Article source Czech Statistical Office - main organization which collects, analyzes and disseminates statistical information in the Czech Republic