Identifikace informací o osobnosti – poznávání osobnosti, používání intro- a extraspekce. Každý z nás běžně identifikuje a shromažďuje informace o sobě a o druhých. Zároveň tyto informace kombinujeme do komplexnějšího obrazu. Lidé s vysokou osobní inteligencí lépe vnímají informace o druhých, umějí je správně zařadit a vytvořit predikci jejich chování. Zároveň také lépe zpracovávají informace o sobě, umějí pozorovat a rozpoznat své emoce, chování, umějí zužitkovat zpětnou vazbu.
Utváření modelů osobnosti – označení vlastností u druhých, porozumění motivům. Jedním z klíčů k osobní inteligenci je odlišit naše vlastní vnímání druhé osoby od toho, kým ta osoba skutečně je. Lidé s vysokou osobní inteligencí hodnotí druhé přesněji, lépe odhadují jejich motivy, s větší přesností predikují chování. Méně se nechají ovlivnit svými vlastními pocity, jsou objektivnější. Zároveň z výzkumů vyplývá, že jsou benevolentnější k drobným nedostatkům druhých, lépe přiznávají své vlastní limity. Lépe odhadují i své vlastní chování. I když nás nezajímá rozvoj této schopnosti u sebe, můžeme být schopni rozpoznávat fungovaní u druhých lidí, můžeme je ocenit.
Samostatné rozhodování – rozhodování s ohledem na vlastní osobnost. V životě realizujeme mnoho voleb, některé jsou pro nás zásadní a ovlivňují náš život na dlouhou dobu. Jsou to rozhodnutí, do kterých hodně investujeme. Lidé s vysokou osobní inteligencí dokáží v těchto volbách rozpoznat své skutečné touhy od tlaku sociálního prostředí, umějí zvážit své vlastní kvality proti prezentovanému chování. Naopak lidé, kteří se rozhodují hlavně pod tlakem sociálního prostředí, zažívají často stres, úbytek energie a další.
Systematizace plánů a cílů – zjišťování a uspokojování životního směrování, načasování životních plánů. Lidé s vysokou osobní inteligencí si umějí vědomě načasovat své životní plány s ohledem na společenská očekávání a s ohledem na své motivy a potřeby. Nacházejí smysluplná životní témata. Dokáží se lépe motivovat, umějí lépe vést druhé, jsou nápomocni podle toho, kde je potřeba.
Byť je u nás v psychologii pojem osobní inteligence relativně nový, vnímáme v jeho začlenění do práce vedoucích pracovníků i do práce nás všech možnost
rozšíření celkového duševního zdraví,
zvýšení schopnosti porozumět sobě a druhým,
prevence vyhoření a nespokojenosti.
Můžeme zároveň posílit schopnost lépe vybírat nové zaměstnance a zvýšit tak svůj odhad pro práci týmů.
Určitě nabízí prostor pro rozvoj vlastních zaměstnanců, prostřednictvím kterého jim můžete nabídnout podhled na jejich vlastní osobní inteligenci a zároveň je posunout v odhadu druhých lidí k tomu, aby lépe spolupracovali a vedli své týmy.
Porozumění a vědomé přemýšlení o osobnosti je jakýsi náš navigační systém v životě. Je to součást našeho evolučního dědictví, abychom dokázali reagovat na druhé. Naše osobní inteligence nás vede lépe skrze obtížná místa mezi lidmi, v sobě samém, v našem rozhodování a v našich plánech.