I když jedna aktuální australská studie ukázala, že dlouhá pracovní doba nepříznivě ovlivňuje pohodu, ambice a konkurenční schopnost zaměstnanců, nezdá se být příliš pravděpodobné, že by se zkrácení délky pracovních dní ujalo. „Uspořádali jsme si své životy tak, že většinu času věnujeme práci, což nám může přinést peníze, ale nedělá nás spokojenějšími,“ vysvětluje autorka studie Caroline Westová z Univerzity v Sydney. Pracovní úspěchy podporují podle jejích závěrů sebedůvěru, příjem i sociální vazby, pracovní doba přesahující šest hodin denně však vede k úzkosti, vyčerpání a špatné kvalitě života.
Přibližně třetina australských zaměstnanců na plný úvazek pracuje více než 48 hodin týdně a 30 procent dokonce více než 50 hodin. Podle Westové je na místě strukturální reforma právě v podobě ztrácení pracovní doby na šest hodin denně. „Nevidím žádný důvod, proč by to nemělo být reálné,“ říká. Ať už je taková reforma v Austrálii reálná více či méně, těžko by se uplatnila například v USA. Tam naopak sílí tendence pracovat stále více hodin, což se podle odborníků nemá v budoucnosti nijak změnit.
Jediná možnost podpory kratší pracovní doby by podle George Faulknera z poradenské společnosti Mercer Human Resource Consulting závisela na povaze práce a některých demografických ukazatelích. Zaměstnanci podle něho dnes vidí svou práci většinou jako způsob dosažení uspokojení a se zkrácením pracovní doby by souhlasili jen ti, kteří chodí do práce jen kvůli penězům, pokud by si při tom zachovali stejný životní standard. Jistou roli hrají také generační rozdíly. Mladí lidé si dnes například daleko více váží volného času a jsou kvůli němu ochotni obětovat i peníze.
-kk-