Podíváme-li se na to z pohledu motivace, jistě znáte postoje, které vám takzvaní motivační řečníci či pisálci předkládají. „Máte možnost volby. Buď budete stát a na události reagovat, nebo půjdete vpřed a budete události vytvářet.“ A je to správně. Lidstvo je geneticky předurčeno k neustálému rozvoji a zajisté je správné zabývat se takzvaným vytvářením situací a svoji budoucnost, ať již osobní či firemní, vytvářet.
Ovšem i na této cestě, a bylo by bláznivé myslet si, že to tak nemůže být, narážíme na situace, na které reagujeme. Nejsme schopni je ovlivnit. Ovlivnit jejich příchod, nikoliv průběh. A na tyto situace se lze připravit. A jak se říká, kdo je připraven, není překvapen.
Nejste připraveni, pokud se učíte teoreticky. A jak se tedy připravit na krizovou situaci? Vytvořte modelovou situaci. Ale jak zjistíte, že se budete chovat správně, když je to jenom hra? Jde o adrenalin. Tak dokonale vytvořená situace, při které zapomenete, že jde jen o hru a začnete vykazovat známky stresu. Pokud chcete svůj tým připravit na krizovou situaci, tak ji vytvořte. Lidé v týmu budou reagovat podle svých schopností, budou reagovat přirozeně, tak jak jsou vnitřně nastaveni. A potom s nimi situaci rozeberte a pracujte s tím dál. Podle toho je dobré nastavit další program rozvoje.
Například desková finanční hra vás sice připraví na to, jak investovat, spořit a řídit finance, ale nikdy vás nepřipraví na to, jak váš organismus reaguje, když máte reálný nedostatek příjmů. Oproti tomu teambuilding vám v týmu pomůže si uvědomit, jaké to je pracovat ve skupině, ale nikdy vás zase nepřipraví na spolupráci v krizi...
Je náročné, ale ne nemožné, vytvořit modelovou situaci tak, aby odhalila skutečné silné stránky jedince, jeho slabiny, skryté démony. Tyto vlastnosti výrazně ovlivňují chování jedinců ve skupinách. A za jakých podmínek se člověk začne chovat podle svých skrytých vlastností a předpokladů? Když má hlad, když trpí spánkovou deprivací, brodí se až po pás v bahně při hledání správné cesty...jednoduše když je pod tlakem, protože nemůže situaci předvídat a pouze reaguje. Právě takové situace dokáží vytáhnout na povrch skutečné emoce a ukázat v pravém světle osobnost člověka.
Sami během našich programů se zájmem pozorujeme vývoj chování týmu a jednotlivců. Přetvářka velmi rychle ustupuje reálným emocím. Na začátku se vždy dostaví adrenalin, kortizol a spousta dalších stresových hormonů vyvolaných extrémy, kterým jsou vystaveni. Pocit, že se dostávají mimo komfortní zónu a musí se spoléhat jeden na druhého, mnohé naučí. Postupně odhalují nejen své vlastní stránky, ale poznávají i sebe navzájem a získávají nové dovednosti užitečné pro ně samotné i celý tým. Manažeři si navíc realisticky ověří, zda vůbec dokáží efektivně delegovat nebo jít týmu příkladem bez zaváhání. Nakonec se dostává ke slovu endorfin a serotonin – skvělý pocit z toho, že jako tým i jednotlivci situaci zvládli. A právě v takové chvíli má simulační program smysl a své oprávněné místo ve vzdělávání.