Neformální mentorování probíhá na pracovištích běžně, firmy si však dnes začínají uvědomovat, že programy formálního mentorovaní mohou přinést velké výhody pro ně i jejich zaměstnance. Podle profesorky Lillian Ebyové z americké University of Georgia je hlavní výhodou formálního mentorování vznik silnějšího pouta zaměstnance k firmě, a tudíž i menší tendence odejít. Její výzkumy také ukázaly, že formální mentorování zvyšuje spokojenost zaměstnanců.
Neformální mentorování bývá efektivnější než formální, protože probíhá spontánně a lidé jej využívají z vlastního zájmu. Formální programy však mohou být stejně úspěšné, pokud je firmy dobře připraví. V první řadě je důležitá podpora vedení. Programy je dále třeba monitorovat, aby firma věděla, zda jsou prospěšné pro obě strany a plní své cíle. Budoucím mentorům i jejich svěřencům by firma měla zajistit školení, které ujasní očekávání.
Důležité je také, aby manažeři i zaměstnanci měli možnost výběru mentorů. „Programy, které spojí mentory a zaměstnance s odlišnými osobnostmi, hodnotami nebo styly práce, pravděpodobně selžou,“ vysvětluje Ebyová. Vytvořit správné spojení ale není jednoduché, neexistuje ani přesný návod. Firmy záměrně volí podobné i odlišné osobnosti. Měl by mentor i jeho svěřenec pocházet ze stejného oddělení? Měl by být nadřízený mentorem svých podřízených? Tato a podobná kritéria je třeba zvážit v konkrétní praxi.
Obtížné je také hledání mentorů. Vedení firem často automaticky počítá se svými manažery jako mentory, ať chtějí, nebo ne. Mentor by ale neměl brát svou úlohu z nutnosti, protože pak vztah nemůže správně fungovat. Větší šanci na úspěch mají formální mentorovací programy, pokud je mentor nějakým způsobem oceněn nebo pobídnut.
-kk-