Překážka na straně zaměstnance
Pokud je zaměstnanec v nucené izolaci, ať už z důvodu projevení příznaků koronaviru nebo nařízené karantény ze strany lékaře, jedná se o překážku na straně zaměstnance a platí stejná pravidla jako při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. V takovém případě mu náleží po dobu prvních 14 kalendářních dní náhrada mzdy či platu ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě prodloužení karantény přebírá odpovědnost stát a zaměstnanec má od 15. dne nárok na vyplácení nemocenského pojištění v následující výši:
- do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Spočítejte si náhradu mzdy na kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nárok na nemocenskou dávku i nárok na náhradu mzdy do 14. dne trvání karantény se uplatňuje na základě tiskopisu „Potvrzení o nařízení karantény“. Dokument vystavuje ošetřující lékař nebo hygienik a zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží nebo „Oznámení o nařízení karantény“. Zároveň se však nejedná o tzv. eNeschopenku, která má vlastní formulář.
Jestliže zaměstnanec z vlastních preventivních důvodů požádá o home office, záleží na zaměstnavateli, zda na dohodu přistoupí a režim práce z domu umožní.
Karanténa během dovolené
Jestliže se zaměstnanec ocitl v karanténě v průběhu čerpání dovolené, v takovém případě se karanténa stává její součástí. Zákoník práce v tomto ohledu neřadí karanténu mezi nemoci, a tedy neumožňuje z tohoto důvodu přerušení dovolené.
Překážka na straně zaměstnavatele
V případě, že zaměstnavatel čistě z preventivních důvodů nařídí svým zaměstnanců, aby zůstali doma, aniž by rozhodnutí plynulo z nařízené karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, jedná se naopak o překážku na straně zaměstnavatele. V takové situaci se nabízí možnost dohody práce z domova, za níž náleží mzda nebo plat v plné výši. Pokud však výkon práce na home office není možný nebo zaměstnanec na dohodu nepřistoupí, zaměstnanci přesto náleží náhrada mzdy či platu ve výši průměrného denního výdělku. Společnost také může zaměstnancům nařídit čerpání dovolené, avšak musí se v takovém případě řídit zákoníkem práce, a vykonat tak písemně minimálně 14 dní předem. V opačném případě by musel zaměstnanec přistoupit na dohodu.
Pokud by byla nařízena hromadná bezpečnostní opatření, která například uzavřou oblast v místě výkonu práce zaměstnance, pak by se tato situace zřejmě vzhledem k principu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance coby slabší strany právního vztahu posuzovala jako jiná překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec by v takovém případě získal nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
DPP a DPČ
Lidé, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) mají nárok na náhradu mzdy po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Pokud se účastní nemocenského pojištění a splnili nárok, pak mají možnost pobírat dále také nemocenskou dávku. Pracovníkům na DPP vzniká účast na nemocenském pojištění automaticky, pokud výše hrubého příjmu (vyměřovacího základu) přesáhne v daném měsíci 10 tisíc korun. Vzniká mu tak povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V případě DPČ se hranice příjmu pro účast na pojištění zakládá už od částky 3 tisíc korun za měsíc.
Náhrada mzdy pro OSVČ
Živnostníci nemají během prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy. Pokud se dobrovolně účastní nemocenského pojištění a splnili podmínky získání nároku, náleží jim výplata nemocenské dávky od 15. kalendářního dne nemocenské.
Ošetřovné na děti
V aktuální chvíli je nařízeno také uzavření všech základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol do odvolání. Děti tedy musí zůstat doma a rodiče mají nárok na získání volna od zaměstnavatele. V této souvislosti se pro rodiče nabízí možnost zažádat o nemocenskou dávku – tzv. ošetřovné. Nárok má na něj každý zaměstnanec – rodič, který nemůže vykonávat pracovní činnost z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Nárok na ošetřovné lze v tomto případě uplatnit tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který vydá ve dvou vyhotoveních výchovné zařízení (nikoliv lékař).
V případě, že dítěti do 10 let věku byla nařízena karanténa, anebo osoba, která o dítě pečuje onemocněla, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. Tento dokument vystavuje ošetřující lékař nemocného, při nařízení karantény také orgán ochrany veřejného zdraví.
Tiskopisy zaměstnanec dodá svému zaměstnavateli a ten je po doplnění odešle na OSSZ k výplatě ošetřovného.
Dávka v případě ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 kalendářních dní a v případě rodičů samoživitelů lze ošetřovné čerpat až 16 kalendářních dní (pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku). Rodiče či jiné oprávněné osoby se zároveň mohou během stanovené doby 9-16 dní jednou v ošetřování vystřídat.