I taková malá sousedská událost vám může zasahovat do kvality života a práce z domova. Jak to ale vypadá v současné době, kdy jsme doma celé rodiny a k tomu někoho ze sousedů napadne začít uklízet, stěhovat nábytek, udělat opravy, na které nikdy neměl čas, nebo vymýšlet zábavu pro děti formou hlasité hudby a my přitom musíme pracovat? O tom bude tento článek, druhý ze série Chytrá práce z domova.
V současné době a za běžných okolností z domova pracuje podle čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze září 2019 4 % Čechů, těsně pod průměru Evropské unie, který činí 5 %. Mluvíme o 4 % běžně pracující populace. Pro spoustu lidí, kteří jsou ale již v důchodu, myšlenka práce z domova je zcela nepředstavitelná. Proto se může stát, že všech těchto 96 % lidí, kteří pracují pravidelně z kanceláře nebo z provozovny nebo kteří nikdy nepracovali z domova a už jsou v důchodu, mohou být vůči lidem pracující z domova méně ohleduplní, než bychom očekávali. Co tedy s tím? Aby nám tyto lidé porozuměli lépe a mohli vyjít vstříc, musíme s nimi holt budovat lepší vztahy.
KAPITOLA DVA: VZTAHY
Pokud chceme pracovat z domova, ať dočasné nebo trvale, a nezbláznit se z toho, potřebujeme dbát mnohem více na vztahy, které máme s lidmi kolem sebe. V následujících řádcích najdete konkrétní doporučení, se kterými můžete pracovat, abyste zůstali soustředění, zachovali si klid a mentální zdraví. Možná – co my jen víme – se v tom schová skrytá příležitost nejen na zlepšení vztahů, ale i na zlepšení kvality vlastního života v budoucnu.
1. Vyjasněte si své potřeby
Nikdo vám nemůže vyjít vstříc, pokud neví, o co vám jde a co přesně potřebujete. Proto vám doporučuji najít si pár okamžiků na sebe, vzít si do ruky tužku a papír a sepsat si co nejvíce odpovědí na otázku: „Abych mohl pracovat klidně, spokojeně a úspěšně z domova, potřebuji…“
Ohledně možných potřeb v oblasti infrastruktury jsme se bavili v minulém článku. Proto tentokrát vás zvu, abyste se posunuli nad rámec technologické infrastruktury, kterou potřebujeme při práci z domova, a přemýšleli o tom všem, co dalšího potřebujete, abyste mohli fungovat.
Může to být jasný koutek určený k vaší práci, do kterého vám nikdo nesáhne. Může to být klid a ticho v určitých intervalech. Může to být, že ráno vstáváte brzo, uzavřete se do pracovny a všichni vědí, že do 10 hodin vás nemají rušit a podobně. Cokoliv by vám vyhovovalo, napište si to na papír. Každý styl práce z domova je jedinečný a vy máte plné právo nadefinovat ten svůj styl. Jediné, co byste neměli udělat, je doufat, že vám někdo uvidí do hlavy a pochopí vaše potřeby jen z vašich výrazů či z vaší frustrace, že věci vám nevyhovují, přestože o tom nikdy nemluvíte.
2. Komunikujte citlivě a jasně
Už máte přehled svých potřeb. To je skvělé. Jenže fakt, že znáte své potřeby, je jen první krok a už vůbec ne záruka jejich stoprocentního naplnění. Stejně, jak máte vy své potřeby, má je i váš partner či partnerka, hlavně, když pracujete oba dva z domova. Mají je i vaše děti, další členové rodiny, kteří vám třeba přišli pomoct s hlídáním dětí nebo osoby, které jste si k tomu zaměstnali.
Proto je naprosto nutné, abyste si všichni, koho se to týká, sedli u jednoho stolu a vedli o vašich potřebách dialog. Abyste nezapomněli na něco důležitého, můžete si své klíčové potřeby napsat na jednotlivé kusy papíru, které pak můžete mít po ruce (například: „Mezi 10:00 a 12:00 potřebuji doma ticho, protože vedeme porady s celým týmem a musím se maximálně soustředit.“).
Představte si tedy své potřeby jako něco, co položíte před všechny na stůl v naději, že je díky tomu všichni lépe uvidí. Pak o nich můžete mluvit – proč je máte a proč je pro vás důležité, aby je druzí respektovali.
Další doporučení je, abyste k popisu svých potřeb používali takzvaný Já Jazyk. To znamená, že když mluvíte o svých potřebách, zkuste mluvit v první osobě: „Já potřebuji klid mezi 5. a 10. hodinou ráno, protože v tomto intervalu se můžu soustředit nejlépe, odvedu velký kus práce, a díky tomu s vámi můžu pak strávit odpoledne." Nebo: „Já potřebuji ticho, abych mohl slyšet, co mi říká šéf." Tyto věty mají mnohem větší efekt než například: „Nevypínej tu pračku, nevidíš přece, že mluvím se šéfem?", které mohou naštvat vaše rodinné příslušníky a vést pak doma ke zbytečným konfliktům.
3. Vyjednávejte proaktivně o naplnění vašich potřeb
Bohužel ani fakt, že jsme dokázali velmi jasně a citlivě komunikovat své potřeby, není ještě zárukou, že se nám dostaví její naplnění přesně v takové kvalitě, jak bychom si to přáli. Naplnění individuálních potřeb v rámci větší skupiny (rodina, tým) je vždy otázkou zdravého kompromisu. Zkuste si proto představit své potřeby jako škálu od 0 do 100, kde 0 je absolutní nenaplnění vaší potřeby vedoucí k oprávněnému hněvu a 100 znamená stoprocentní naplnění vaší potřeby přesně tak, jak si představujete. Mezi 0 a 100 existuje 99 forem možností naplnění vašich potřeb a cokoliv od 50 procent výše je pro vás v podstatě dobrá zpráva. Nic nemusí být černé nebo bílé a mezi 0 a 100 se nachází právě prostor na zdravé kompromisy (a k tomu podotknu: i klíč na domácí štěstí). Proto doporučuji co nejvíce vědomě a proaktivně vyjednávat o formách naplnění svých potřeb, jak se životnými partnery, tak s dětmi a ostatními členy rodiny.
4. Veďte konstantní dialog s vašimi blízkými o tom, co je pro vás důležité
Hlavně v současné době, kdy se situace mění ze dne na den, je nutné, abychom všichni zůstali mentálně a emočně otevření a pružní. To znamená, že to, na čem jsme se domluvili včera, už dnes nemusí platit, protože se měnily podmínky, ve kterých fungujeme. Proto vám doporučuji všechno brát s větší lehkostí.
Například můžete si doma udělat takový mini krizový štáb. Každé ráno si všichni sedněte a proberte, co máte ten den před sebou. Dejte svým dětem důležité role ve štábu. Někdo může například hlídat, aby pes neštěkal (asi jsem už tím vyjícím psem sousedy postižená), další dítě by mohlo hlídat, že táta a máma mají v průběhu dne při práci dostatek teplého čaje a svačiny na stole a tak dále. To vše lze zařídit s lehkostí a úsměvem. Cílem je dávat všem členům rodiny role a jasná pravidla a zároveň i pocit důležitosti a fakt, že jim věříte. Díky tomu se pak můžeme všichni nadechnout a soustředit se více na práci a na to, co máme skutečně před sebou.
5. Běžte k sousedům a mluvte s nimi
Poté, co jste zpacifikovali rodinu a všechno vám tam běží, jak má, je načase brát ohled i na větší kontext práce z domova. Tento váš větší kontext ovlivňují právě sousedi. Stojí za to pověsit na společnou nástěnku při vstupu do budovy prosbu o zvýšenou ohleduplnost v následujících týdnech a o vyhýbání se nadměrnému hluku. Tento druh pasivní intervence nebude ale nejspíš nedostačující.
Zavolejte proto svým sousedům nebo se zastavte u nich před dveřmi, pokud to považujete za bezpečný krok v době karantény, a řekněte jim, že pracujete z domova a že je poprosíte o zvýšenou ohleduplnost. Také jim řekněte, co pro ně jste schopní udělat vy – třeba nákupy pro starší osoby, které by se měly vyhýbat cestování ven nebo něco jiného. Zeptejte se, co potřebují a co by jim pomohlo. Pokud můžete, tak jim to dopřejte.
Zde se schová, podle mě, skrytá příležitost ke zlepšení nejen rodinných, ale i komunitních vztahů. Paradoxně, koronavirus, který nás zdánlivě drží dál od sebe, nás ve skutečnosti může sbližovat. A to je příležitost, kterou bychom neměli promarnit.
V dalších článcích budeme mluvit o těchto tématech:
-
SEBEDISCIPLÍNA: Jak připravit svůj prostor a sebe, abychom nevypadali nevhodně na obrazovce
-
EMPATIE: Jak zvládnout emočně práci z domova bez ztráty kontaktů s kolegy a pocitu osamělosti
-
OSOBNÍ ROZVOJ A RŮST: Jak proměnit práci z domova na příležitost ke zvýšení své osobní produktivity, aktualizaci dovedností a k posílení své pozice na trhu práce
-
LEADERSHIP: Jak namotivovat lidi pracující z dálky nebo z domova a jak se stát skutečným lídrem vzdálené komunikace.
Zapomněli jsme na něco důležitého? Pokud ano, napište nám své poznámky a komentáře pod tímto článkem. Těšíme se na vaše reakce, příběhy a zkušenosti a přejeme všem hodně zdraví a pevné nervy nejen při práci z domova.
Cristina Muntean (www.cristinamuntean.cz) je poradkyně, lektorka, mentorka a koučka v oblasti strategické komunikace, budování osobní značky a rozvoje emoční inteligence pro leadership. Bývalá novinářka, založila v roce 2010 v Praze svoji komunikační a trenérskou agenturu Media Education CEE. Cristina je certifikovaná lektorka Enneagramu, komplexní a dynamický systém rozvoje lidských osobností a emoční inteligence, a lektorka systemických konstelací v organizacích. Je také členkou rady Mezinárodní Asociace Systemických Konstelací, v rámci které je zodpovědná za vzdálenou komunikaci rady a členů asociace. Cristina vede pravidelně firemní školení, mentoruje a koučuje v češtině, angličtině, francouzštině a v rumunštině, jejím mateřském jazyce. Kontaktovat ji můžete na cm@mediaed.cz nebo na telefonním čísle +420 776 574 925.