Od začátku karantény jsem vedla 41 digitálních workshopů na téma vědomé práce z domova a vedení lidí pracující na dálku pro více než 550 lidí. Díky tomu jsem měla jedinečnou příležitost sledovat proměnu nálady lidí v čase, od původního šoku v týdnu 9. – 13. března po začátku hledání zdrojů, koupě nových zařízení a aplikací na práci z domova, orientaci v jejím použití až po následné frustraci z nejasné firemní komunikace nebo z velkého počtu online porad, které se najednou valí na lidi ze všech stran.
V současné době slyším hororové příběhy lidí, kteří mají v kalendáři denně 12 až 14 hodin online porad, bez jakékoliv přestávky na oběd, toaletu nebo soukromý život. Nejen, že tento pracovní režim není udržitelný – pokud v tom budeme pokračovat, na konci karantény nás čeká další epidemie, a to vyhoření lidí v důsledku nezvládnutých podmínek práce z domova.
To je přesně důvod, proč se v dnešním článku budeme bavit o klíčové ingredienci, která je nutná, abychom zvládli práci z domova v klidu, dlouhodobě a udržitelně: empatii.
KAPITOLA IV: EMPATIE
V odborné literatuře má empatie tři roviny: takzvaná kognitivní empatie, díky které dokážeme pochopit, jak někdo myslí a z čeho vychází; emoční empatie, kterou zažíváme, když se díváme na někoho, kdo je smutný a začneme třeba plakat; a poslední druh, takzvaná soucitná empatie, která se projevuje, když nejen cítíme to, co cítí druhá strana, ale také máme chuť s tím něco udělat.
Soucitná empatie je třeba důvod, proč najednou tisíce Češek a Čechů začaly šít roušky nebo nabízet pomoc s nákupem potravin starším lidem. Právě proto, že je zaměřená na konkrétní činy, je soucitná empatie nejcennější druh soucitu, který potřebujeme v současné době nejvíce.
Jak tedy využit v současné době soucitnou empatii, abychom přežili společně karanténu a její následky? O tom budou následující řádky.
1. Empatie sami se sebou
Pokud chceme, aby cokoliv fungovalo, musíme fungovat my. Na prvním místě je proto naše tělo, emoce a mentální kapacita, abychom se mohli soustředit na to podstatné. Proto potřebujeme dnes poslouchat svému tělu a podporovat ho víc, než kdy jindy. To můžeme udělat tím, že si dopřejeme dostatek spánku; kvalitní a lehká jídla, abychom zbytečně nezatěžovali organismus; dostatek tekutin – těch alkoholických spíš s mírou, abychom pak neskočili do druhé karantény v léčebně; a dostatek pohybu, i když současné podmínky nám to tolik neumožnují.
Buďme proto kreativní – můžeme si třeba vymýšlet nějakou novou taneční rutinu s partnerem nebo sportovní domácí rutinu s dětmi; díky tomu děti spálí více energií a my se můžeme těšit, že večer třeba půjdou dřív do postele.
2. Empatie se životním partnerem
Když pracujeme oba dva z domova, prožíváme takzvané integrované priority. Jednak se nám míchají pracovní a osobní priority, a jednak se míhají najednou pracovní priority obou partnerů. Zde je klíčové pochopit, že pracovní priority obou partnerů jsou stejně důležité. Jediná otázka je, jak se v nich orientovat s nadhledem, abychom je dokázali naplnit současně a bez napětí.
Nejvíc se vyplatí sednout si s partnerem v klidu o víkendu, dívat se na týden dopředu a úplně otevřeně a férově probrat vše, co má každý z nás a co máme společně před sebou. Hromadu priorit si pak můžeme rozdělit podle dnů. Tuto agendu priorit pak doporučuji zkontrolovat v rychlosti každé ráno, abychom se mohli znovu sladit a domluvit nejlepší postupy.
3. Empatie s dětmi
Pokud někdo prožívá obrovské narušení běžného života, pak jsou to děti. Navíc, děti nemají ještě mechanismy dospělých lidí, jak se orientovat v nové realitě, vytvářet si nadhled a zklidnit sebe. Proto jsou na nás zcela závislé. Soucit s dětmi je proto naprosto na místě. To ještě neznamená, že by se celý den měl točit jen kolem děti. Ba naopak – děti by měli jasně vědět, co mají dělat v průběhu dne, s kým a co se od nich očekává.
Je také důležité jim naslouchat, uklidnit je a být schopni vstřebat všechny jejich emoce, včetně nudy. Málokdy byla lepší doba na trénink emocí u dětí. I když to zní paradoxně, i v tomto aspektu se skrývá příležitost pro mnoho rodin.
4. Empatie se staršími členy rodiny
Pokaždé, když sedím vedle něho a vytáhnu mobil, můj otec se cítí vyloučený. Třiašedesátiletý muž, který celý život pracoval v elektrárně, ze které pak šel do důchodu, si dodnes nedokáže představit, co přesně dělám s lidmi přes počítač. Proto když jsme spolu a já začnu najednou s někým hovořit přes WhatsApp, on se delikátně stáhne, aby nerušil. Stejně jako můj otec funguje mnoho starších lidí.
Prostě se nedokáží orientovat v novém světě práce. Proto je důležité se s nimi o tom bavit, vysvětlit jim, jak pracujeme a ujistit je, že když pracujeme, že to neznamená, že je ignorujeme nebo je nemáme rádi. Ba naopak – za fakt, že dnes lze pracovat z domova, bychom měli být všichni vděční, protože díky tomu můžeme pokračovat v podpoře rodiny a všech svých milovaných.
5. Empatie se sousedy
V České republice pracovalo z domova před krizi zhruba 4% lidí. Navíc, v generaci lidí, kteří už jsou v důchodu je možné, že nikdo v životě nepracoval z domova. Proto je velká pravděpodobnost, že máte v budově sousedy, kteří nevědí, že pracujete z domova a že tedy nemají vrtat v průběhu dne bez oznámení nebo spouštět velké stěhování a úklid bez toho, aby vás na to předem upozornili.
Proto doporučuji oznámit svým sousedům, že pracujete z domova a že, pokud by chystali větší domácí opravy, vám mají dát dají vědět, abyste se podle toho mohli přizpůsobit. Na oplátku jim můžete také nabídnout zvýšenou ohleduplnost nebo jiný druh podpory - nakoupit potraviny, vynést odpadky nebo vyvenčit psa, pokud jim to bude připadat přínosné.
6. Empatie s kolegy a spolupracovníky
V práci máme spoustu kolegů, kteří se cítí v kanceláři jako ryba ve vodě. Proto je možné, že v současné době prožívají velkou úzkost z toho, že nemůžou vidět na lidi, se kterými spolupracují, probrat s nimi maličkosti každodenního života nebo se za někoho jen tak zastavit a dopřát si hřejivý pocit přátelství.
Pokud víte, že máte v týmu někoho podobného, je velmi důležité jim naslouchat a zeptat se, co by jim pomohlo. Pokud se začněte cítit osamělí vy sami, zkuste vyhledávat přítomnost svých kolegů mnohem více, třeba v rámci krátkých hovorů s kamerou. Z malého hovoru přes WhatsApp se nemusí stát hodinová porada; stačí, když si vyměníte pár slov a úsměvů a přitom se uvidíte. A na to pivo se můžete domluvit, až to všechno skončí a vy pak budete moci zpátky do kanceláře.
7. Empatie se svými podřízenými
Pokud pracujete v roli manažera, v současné době je nejdůležitější uvědomit si, že lidé k vám vzhlíží a že od vás potřebují jednu věc: orientaci v nové realitě. To jim můžete poskytovat formou jasné komunikace, sháněním zdrojů (kontakty na IT, HR nebo jiné formy podpory) nebo formou sdílení svého osobního příběhu, ponaučení a způsobů, jak zvládáte práci v současné době právě vy.
Nejcennější, co můžete udělat, je mapovat aktuální realitu a potřeby vašich lidí, připomenout jim smysl její práce a nedávat jim zbytečné úkoly a porady jen proto, abyste vy měli pocit, že pracují. Aby lidé cítili, že jsou efektivní a produktivní, musíme jim dat jasné pokyny. Musíte ale také hlídat její emoční a mentální zdraví, aby se vám nezhroutili, hlavně pokud pracují z domova poprvé.
8. Empatie se svými nadřízenými
Ve svém firemním ekosystému máte další kategorii takzvaných stakeholderů, se kterými byste také mohli rozvinout soucit. Jsou to vaši nadřízení. Ani oni nevědí přesně všechno a někdy, i když to vědí, to nemohou komunikovat brzy nebo kompletně ze strategických důvodů.
Proto je důležité se jich také čas od času zeptat, jak se mají a jak to vše zvládají. Vůbec se nebojte svým nadřízeným podat zpětnou vazbu – i oni potřebují slyšet slovo pochvaly a že jejich práce je pro vás důležitá. Též by měli od vás slyšet, pokud vám osobně chybí nebo pokud vám její práce nevyhovuje. Jen díky tomu manažeři mohou přizpůsobit svůj styl řízení a udělat svoji práci pro vás ještě lépe.
9. Empatie se zástupci společnosti v první linii
Ne v poslední řadě bychom si měli také připomínat všechny, kteří za poslední týdny spí jen pár hodin, pokud vůbec, aby kolem nás zemřelo co nejméně lidí a země mohla pokračovat ve fungování. Nemusíme souhlasit se všemi jejich rozhodnutími; jen historie ukáže, které byla správná. Přesto je důležité zachovat si chladnou hlavu, chovat se racionálně a nabízet podporu a soucit všem pracujícím v první linii, aby mohli pokračovat v tom, co dělají, zatímco my pokračujeme v práci z pohodlí svého domova.
Jak vidíte, empatie neboli schopnost otevírat svoje srdce mnohostranně pro všechny kolem nás je důležitá dovednost, která je zcela klíčová k tomu, abychom přežili toto období bez újmy na zdraví a vztahy. Proto vám doporučuji ji trénovat třeba tím, že se ptáte častěji lidem kolem vás, jak se mají a co zrovna potřebují.
Ne všechny její potřeby musíte naplnit zrovna vy; někdy jen fakt, že se ptáme, dává lidem pocit, že někomu na nich záleží a dostanou sílu udělat další krok. To je síla empatie, kterou v současné době potřebujeme všichni. Možná největší poklad této krize je právě šance státi se ohleduplnějšími. Byla by škoda o tuto šanci přijít.
V dalších článcích budeme mluvit o:
-
OSOBNÍ ROZVOJ A RŮST: Jak proměnit práci z domova na příležitost k zvýšení své osobní produktivity, aktualizaci dovedností a k posílení své pozice na trhu práce
-
LEADERSHIP: Jak namotivovat lidi pracující z dálky nebo z domova a jak se stát skutečným lídrem vzdálené komunikace.
Zapomněli jsme na něco důležitého pro vás? Pokud ano, napište nám své poznámky a komentáře pod tímto článkem. Těšíme se na vaše reakce, příběhy a zkušenosti a přejeme všem hodně zdraví a pevné nervy nejen při práci z domova.
Cristina Muntean (www.cristinamuntean.cz) je poradkyně, lektorka, mentorka a koučka v oblasti strategické komunikace, budování osobní značky a rozvoje emoční inteligence pro leadership. Bývalá novinářka, založila v roce 2010 v Praze svoji komunikační a trenérskou agenturu Media Education CEE. Cristina je certifikovaná lektorka Enneagramu, komplexní a dynamický systém rozvoje lidských osobností a emoční inteligence, a lektorka systemických konstelací v organizacích. Je také členkou rady Mezinárodní Asociace Systemických Konstelací, v rámci které je zodpovědná za vzdálenou komunikaci rady a členů asociace. Cristina vede pravidelně firemní školení, mentoruje a koučuje v češtině, angličtině, francouzštině a v rumunštině, jejím mateřským jazykem. Kontaktovat ji můžete na cm@mediaed.cz nebo na telefonní číslo +420 776 574 925.