75 % tuzemských firem, které oznamovací kanál v minulosti zavedly, si jeho efekt pochvaluje. Daří se jim díky němu pružně reagovat na širokou škálu interních nešvarů – od zaměstnaneckých podvodů až po problémy v personální oblasti. Veskrze pozitivní zprávou je, že počet případů zneužití systému zůstává mizivý – 96 % společností jej eviduje v méně než čtvrtině případů.
Firmy, které kanál dosud nezavedly jsou skeptičtější, v užitečnost EU směrnice a povinnosti zavést oznamovací kanál ve společnostech nad 50 zaměstnanců věří pouze 39 % z nich. Vyplývá to z průzkumu, který napříč velikostním spektrem firem realizovala analyticko-poradenská společnost EY ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR mezi 169 respondenty. Pouze 39 % dotazovaných má již zavedený oznamovací systém, 61 % jej teprve bude muset zavést.
České firmy považují whistleblowing za přínosný, relevantních důvodů přitom existuje hned několik. Očekávaným benefitem je pro ně to, že jim oznamovatelé pomůžou odhalovat problémy v personální oblasti. Díky odpovídajícím procesům také častěji budou dostávat upozornění na zaměstnanecké podvody nebo porušování předpisů jako jsou GDRP a BOZP. Pětina firem očekává díky fungujícímu whistleblowing systému zvýšení důvěry a zlepšení celkové atmosféry v organizaci. Na druhou stranu si 15 % firem myslí, že pro ně oznamovací systém nebude mít přínosy žádné.
České firmy oznamovacím systémům věří
I když vyšší podíl relevantních oznámení (tj. více než 25 %) hlásí prozatím pouze jedna čtvrtina tuzemských firem, přesto 27 % respondentů přiznává, že tato oznámení přispěla k odhalení závažných podvodů či pochybení: 22 % respondentů oznámení pomohlo odhalit problémy v personální oblasti, 20 % pomohlo odhalit zaměstnanecké podvody, 19 % dostalo upozornění na pochybení v dalších oblastech (BOZP, GDPR). Podle 19 % respondentů existence oznamovacího kanálu celkově přispěla ke zlepšení atmosféry ve firmě.
V tom, že na zdokonalování oznamovacích systémů chtějí setrvale pracovat, však mají české firmy relativně jasno. Přes 80 % respondentů se vyjádřilo ve smyslu, že koncept whistleblowingu jasně a rezolutně podporuje. Stejný závazek chtějí dodržovat i v budoucnu.
Tři čtvrtiny firem jsou přesvědčeny, že je oznamovací kanál pro jejich činnost užitečný. 40 % si dokonce myslí, že by se tato povinnost měla co nejrychleji vztáhnout i na menší firmy s více než 50 zaměstnanci. To svědčí o tom, že je v tomto ohledu podnikatelské prostředí pružnější.
Z průzkumu společnosti EY jednoznačně vyplývá, že společnosti evidují zneužívání oznamovacích kanálů pouze v minimální míře. 96 % respondentů totiž uvádí, že takové narušení zaznamenali v méně než jedné čtvrtině případů. Ve zbytku zástupci firem tvrdí, že ke zneužívání oznamovacích procesů dochází častěji. Uvedenému odpovídá i fakt, že 83 % z nich se rizika zneužití ani neobává. Více než pětina společností se ale obává možnosti oznamování na linku, která by podle záměrů tvůrců prováděcího zákona měla být zřízena Ministerstvem spravedlnosti.
Etické jednání zárukou společenské integrity
V celosvětovém měřítku považuje etické jednání za důležité drtivých 97 % respondentů globálního průzkumu EY o podvodech a korupci. Tento fakt značně přijímání odpovídající legislativy nahrává. Svědčí totiž o tom, že se správnými zárukami jsou zaměstnanci ochotni oznamovat trestnou činnost firem a korporací. A skutečně – přes 40 % podvodů je odhaleno právě díky učiněnému oznámení. Až v závěsu bychom hledali další způsoby typu interních auditů či manažerského dohledu.
Až v polovině všech případů jsou pro odhalení podvodu klíčové informace pocházející od zaměstnanců. Významně k tomu ovšem přispívají i zákazníci (22 %) a dodavatelé (11 %). Ničím nezvyklým nejsou ani anonymní oznámení, která představují zhruba 15 % z celkového počtu. Naopak v nejmenší míře se do whistleblowingu zapojují přímí společníci firem a možná překvapivě konkurence.
Prováděcí zákon zatím v nedohlednu
Poslanecká sněmovna ČR původní návrh prováděcího zákona o ochraně oznamovatelů neschválila. Dá se tedy předpokládat, že se jím bude zabývat po svém ustavení v novém volebním období. I přes to je obsah evropské směrnice už teď závazný pro některé subjekty – konkrétně pro společnosti zaměstnávající více než 250 lidí (od 17. prosince 2023 se hranice sníží na 50), dále všechny zadavatele veřejných zakázek, instituce typu pojišťoven či zajišťoven, a orgány veřejné moci. Původní návrh snižoval laťku pro zavedení oznamovacího systému dokonce na firmy s více než 25 zaměstnanci – to ovšem respondenti považují za nesmyslné. Pouze 22 % z nich takto nastavenou povinnost vnímají jako užitečnou.
Pokud by zákon v navrhovaném znění nakonec prošel, firmy budou muset nově plnit nejednu povinnost. Základem je samotné zřízení kanálu pro hlášení protiprávních jednání. Ten bude předpokladem plnění dalších povinností – umožnění podávání oznámení v ústní i písemné formě, určení zodpovědné osoby, uveřejňování informací o způsobech oznamování, vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení, posouzení a informování o výsledcích přezkumu, zachování důvěrnosti, či zajištění vedení a uchovávání záznamů. Důležitým a relativně samostatným imperativem pak je zákaz odvetných opatření proti osobě oznamovatele.
Společnost EY realizovala průzkum veřejného mínění ve dnech 13. září 2021 až 7. října 2021. Za tímto účelem sestavila reprezentativní vzorek 169 účastníků. Zastoupeni v něm byli představitelé malých, středních i velkých podniků. Spolupracovala na něm s Asociací malých a středních podniků ČR.