Zaměstnávání cizinců se v poslední době hojně diskutuje především s ohledem na začlenění Ukrajinců do tuzemského pracovního trhu. Zahraniční pracovníci ovšem nejsou pro Čechy ničím novým. Podle Českého statistického úřadu pracovalo v ČR v loňském roce už přes 800 tisíc zahraničních pracovníků a toto číslo poslední roky vytrvale roste.
„Trend rostoucího zastoupení cizinců pracujících v Česku je patrný už několik let. Jednak jde o občany EU, kteří přicházejí pracovat do Česka kvůli dobrým pracovním podmínkám, ale jedná se i o občany zemí mimo EU. Poptávka tu po nich je například i proto, že česká populace stárne. Na trh práce vstupují slabé ročníky a zároveň rychle roste počet lidí odcházejících do důchodu,“ popisuje Stépane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.
Není proto překvapivé, že podle aktuálního Barometru má v práci polovina lidí mezi kolegy i zástupce jiné národnosti než české nebo slovenské. Ve většině případů se jedná o několik cizinců, ne jen jednoho. Zatímco v Praze lidé nejvíce kooperují s cizinci na kvalifikovaných pozicích, ve zbytku Čech a na Moravě přicházejí do styku spíše s manuálně pracujícími cizinci.
Mezi zaměstnanci, kteří zahraniční kolegy v práci zatím nemají, převládá otevřený nebo neutrální postoj. Jen 7 % lidí by si zahraniční pracovníky mezi kolegy vyloženě nepřálo. „Pro firmy jsou v současné dynamické době dobré vztahy a silné sociální vazby mezi zaměstnanci naprosto klíčové. Většina se proto zasazuje o vytváření tolerantního pracovního prostředí bez ohledu na věk, vyznání, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní stav nebo právě národnost,“ říká Nicoletti.
Nadnárodní vztahy
Převládající pozitivní postoj Čechů k zahraničním pracovníkům potvrzují i další výsledky Barometru. Polovina českých zaměstnanců popisuje své pracovní vztahy se zahraničními kolegy jako pozitivní nebo dokonce výborné. Jen necelá desetina je hodnotí naopak převážně kriticky. Ostatní mají s cizinci v řadách kolegů na pracovišti vztahy neutrální.
„Zjišťovat a měřit náladu nebo vztahy na pracovišti se stalo díky hybridizaci práce složitější. Hybridní pracovní režim ale naštěstí přinesl i nové technologie a online nástroje, které umožňují vztahy s kolegy a komunikaci udržovat i na dálku. V naší platformě Můj Up jsou oblíbené například jednoduché online ankety nebo možnost zeptat se šéfa na cokoliv. Podobně mohou tyto nástroje pomoci i se vztahy v multikulturním pracovním prostředí,“ popisuje Ela Honická, HR ředitelka v Up ČR.
Stejné peníze, ale žádné speciality
Většina českých zaměstnanců si také myslí, že zahraniční pracovníci zasluhují rovnocenné pracovní postavení jako Češi. ¾ jsou pro, aby měli cizinci stejné pracovní podmínky, a 60 % souhlasí se stejným mzdovým ohodnocením.
„Odměňování se vedle mzdy týká i zaměstnaneckých benefitů. Výhodu mají v tomto případě firmy, které už přešly na takový systém benefitů, v němž si může zaměstnanec sám vybrat výhody, které preferuje. Systém takzvané cafeterie tak nemá problém přizpůsobit se i zájmům a preferencím zahraničních pracovníků,“ popisuje Nicoletti.
Rovný přístup upřednostňují Češi i při výběru nových zaměstnanců. 2/3 Čechů si myslí, že při obsazování pozic se nemá rozhodovat podle národnosti, ale podle schopností člověka. Většina Čechů je pro dovolit legální pracovní uplatnění cizincům za srovnatelných podmínek jako Čechům. Platí to nejvíce o zahraničních pracovnících z EU, ale i o těch z Ukrajiny.
Na druhou stranu jsou Češi k cizincům také poměrně přísní. Jen necelá pětina by jim například přiznala nějaké speciální výhody, jako jsou třeba kurzy češtiny nebo volno na cestu do vlasti. Jen málo lidí si také myslí, že cizinci podávají lepší pracovní výkon než Češi.