Cílem průzkumu bylo identifikovat vybrané rozdíly ve vnímání a přístupu k práci s cílem lépe poznat požadavky a frustrace této skupiny lidí pro nastavení vhodných pracovních podmínek a udržení si zaměstnanců nebo OSVČ ve finančním sektoru.
Základní otázkou pro zaměstnance a OSVČ v oblasti finančnictví byl dotaz proč upřednostňují tento druh pracovního poměru. Odpovědi ukazují hlavní důvody a motivaci lidí k tomu být zaměstnancem nebo působit na volné noze.
Nejčastější odpovědí na otázku Proč jste zaměstnanec byla „jistota”, kterou označilo jako nejdůležitější 64,7 % respondentů. Téměř 56 % dotázaných pak považuje za důležité zázemí společnosti a třetí nejčastější odpovědí (47,1 %) byla stabilita. Nemalou roli v rozhodování, zda být zaměstnanec hrají také benefity, za důležité je označilo 41,2 % dotázaných. Na pomyslné páté příčce by se umístila image/prestiž firmy, která je důležitá pro 26,5 % respondentů (viz graf níže).
Graf: Výzkum mezi pracovníky finančního sektoru. (Proč jste zaměstnanec?)
Naopak u lidí, kteří pracují jako OSVČ stojí na prvním místě flexibilita, která je důležitá pro téměř 84 % dotázaných freelancerů. Dalším významným důvodem, proč lidé pracují na volné noze jsou vyšší výdělky, které označilo v průzkumu 64,5 % respondentů. Jako třetí významný motivátor k tomu pracovat jako OSVČ je svoboda, která je důležitá pro 45,2 % dotázaných. V oblasti finančnictví je poměrně časté, že lidé pracují jako OSVČ, což bylo zmíněno u 38,7 % dotázaných, kteří uvedli, že v „mém oboru je to běžné” (viz graf níže).
Graf: Výzkum mezi pracovníky finančního sektoru. (Proč jste OSVČ?)
Zajímavé je srovnání spokojenosti obou skupin, kdy vychází jako spokojenější lidé pracující jako OSVČ, kteří na škále 1-5 označili hodnotu 5 (jako nejvíce spokojený) ve 48,4 % případů a stejné procento získala hodnota 4. Oproti tomu zaměstnanci jsou na škále spokojenosti jednoznačně na čísle 4 (48,5 %), úroveň spokojenosti s číslem 5 označilo 39,4 % a průměrné číslo 3 zvolilo 12,1 % zaměstnanců.
Velmi se liší odpovědi na otázku týkající se toho, co lidem v práci vadí. Zaměstnanci jako největší problém vnímají nadměrnou kontrolu (23,5 %), vztahy mezi pracovníky a komunikaci (shodně 20,6 % dotázaných). Více než 17 % respondentů také označila za problematickou organizaci práce (viz graf níže).
Graf: Výzkum mezi pracovníky finančního sektoru. (Co Vás v práci nejvíce štve? Odpovědi zaměstnanců)
Oproti tomu lidé pracující na volné noze zatěžuje nejvíce nadměrná byrokracie, což platí pro více než 74 % dotázaných. Dále OSVČ nejvíce vadí nejistota výdělku, a to téměř polovině oslovených (48,4 %), a skutečnost, že musí vše kupovat na své náklady (19,4 %). Necelých 10 % respondentů uvedlo, že jim vadí, že vše musí řešit sami.
Graf: Výzkum mezi pracovníky finančního sektoru. (Co Vám jako OSVČ nejvíce vadí? Odpovědi OSVČ)
K otázce kariérního růstu v souvislosti s motivací k práci uvádí zaměstnanci na škále 1-5, že je možnost kariérního růstu motivuje zhruba mezi hodnotami 4-5 (32,4 % dotázaných uvedlo hodnotu 4 a stejné procento hodnotu 5). Necelých 30 % motivuje možnost kariéry na stupni 3. U osob pracujících jako OSVČ je možnost kariérního růstu hodnocena lépe, což ukazuje celých 45,2 % pro hodnocení 5, tedy nejvyšší. Jako motivaci průměrnou, tedy hodnocenou jako 3 vybralo 29 % dotázaných. Hodnotu 4 přiřadilo možnosti kariérního růstu 22,6 % respondentů OSVČ.
Peníze motivují k práci nejvíc 55,9 % zaměstnanců, oproti tomu jen 32,3 % osob na volné noze. Stupeň 4 z pětibodové škály zvolilo 26,5 % zaměstnanců, ale 45,2 % OSVČ. Z toho vyplývá, že finance nejsou tím hlavním motivačním prvkem pro lidi pracující na volné noze, ale z průzkumu je patrné, že je to svoboda při práci.
Možnost seberealizace hodnotí obě skupiny dotazovaných jako velmi důležitou. Na bodové škále 1-5 nejvyšší hodnotu přiřadilo seberealizaci 64,7 % zaměstnanců a 77,4 % lidí pracující na volné noze. Vysoko na motivačním žebříčku stojí také uznání. Mezi dotazovanými zaměstnanci 58,8 % z nich motivuje uznání a hodnotí ho na škále číslem 5. U OSVČ je to dokonce 74,2 % oslovených.
Zajímavé je srovnání při požadavku na změnu ze zaměstnaneckého poměru na OSVČ a naopak. U zaměstnanců by bylo ochotno pracovat jako OSVČ 94,1 % dotázaných. Naopak dotazované OSVČ by přistoupily na změnu v zaměstnanecký poměr pouze v 64,5 % a 35,5 % by se rozhodovalo v závislosti na podmínkách. Je evidentní, že OSVČ jsou s formou zaměstnání spokojené, což dokazují i odpovědi na dotaz, který zjišťoval důležitost formy spolupráce. Pro 87,1 % OSVČ je forma spolupráce důležitá, u zaměstnanců ji označilo za důležitou 60,6 % respondentů.
Priority a očekávání zaměstnanců a OSVČ
Z pozice zaměstnavatele jsou důležité i reakce na dotaz „Co očekáváte/ potřebujete od svého šéfa?”. Rozdělení odpovědí dle věkové struktury dobře ukazuje odlišnosti v požadavcích, což může být pro zaměstnavatele podnět ke zlepšení vztahů a udržení si kvalitních zaměstnanců.
Lidé pracující na volné noze ve věku do 30 let na prvním místě očekávají od svých šéfů předávání zkušeností. OSVČ mezi 30 a 40 roky za nejdůležitější považují empatický přístup a odbornost. Lidé ve věku 40+ od svého šéfa očekávají nejvíce předávání zkušeností, empatii a odbornost, v neposlední řadě by podle nich šéfové měli být vstřícní.
Zaměstnanci do 30 let očekávají od svých nadřízených předávání zkušeností, ale také empatický přístup, odbornost a pomoc. Věková kategorie zaměstnanců mezi 30 a 40 lety chce od svého šéfa hlavně odbornost a stejně na tom je i kategorie o dekádu starší. Empatický přístup, předávání zkušeností a vstřícnost jsou až za odborností. Tyto dvě věkové kategorie také často uváděly, že očekávají volnost, které se jim zřejmě tolik nedostává.
Pro zaměstnavatele z toho vyplývá, že vedoucí pracovník nebo šéf by měl být v první řadě odborník, předávat zkušenosti a poskytovat svým podřízeným určitou volnost. To jsou z pohledu jak OSVČ, tak zaměstnanců nejdůležitější očekávání. Neméně významné jsou i vlastnosti jako empatie a vstřícnost vůči podřízeným.
Shrnutí: pracovníky motivuje uznání
Pracovat v zaměstnaneckém poměru znamená jistotu, zázemí a stabilitu. Na druhou stranu zaměstnance trápí nadměrná kontrola, vztahy mezi kolegy a nedostatečná komunikace. Lidé pracující jako OSVČ jsou flexibilnější, mají větší výdělky a větší volnost. Nejčastěji si OSVČ stěžují na nadměrnou byrokracii, nejistotu a nutnost nést veškeré náklady. Tak by se dala shrnout část výzkumu mezi lidmi pracujícími ve finančním sektoru. Výše uvedená tvrzení v podstatě potvrzují všeobecně známá fakta. Z průzkumu ale také vyplývá, že freelanceři jsou spokojenější a svůj status OSVČ by neradi měnili. Zatímco zaměstnanci by byli ochotni přejít na „volnou nohu” téměř ve sto procentech dotázaných.
Důležitým faktorem při práci je motivace, kterou u zaměstnanců jsou zejména vydělané peníze a uznání, u OSVČ je to možnost seberealizace a uznání. To je poměrně důležitý výsledek výzkumu z pohledu zaměstnavatele, protože motivace k práci je pro člověka velmi důležitá. Pokud zaměstnavatel zná motivaci svých lidí a je schopen jim v tomto ohledu vyjít vstříc, získává tak bezpochyby loajální zaměstnance a je velká pravděpodobnost, že si je udrží i dlouhodobě.
Informace k průzkumu
Jednalo se o vlastní průzkum v rámci disertační práce s názvem Rozdílné vnímání zaměstnanců vs. OSVČ, jejich motivace a získání mladých generací Y, Z pro business, jejímž autorem je Aleš Menšík.
Do průzkumu byli zařazeni pracovníci z oblastí: Finanční zprostředkování, makléřská činnost, finančně - poradenské firmy nabízející zprostředkování těchto produktů: pojistky, úvěry (spotřebitelské úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, investice (zprostředkování investic do podílových fondů, doplňkové penzijní spoření, stavební spoření.
Nejednalo se o administrativní pracovníky; burzovní makléře, distribuující prodej cenných papírů zejména akcií, korporátních dluhopisů apod.; zprostředkovatele „drahých” úvěrů (různé splátkové prodeje apod.) a prodejce drahých kovů.
Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 34 zaměstnanců z oblasti finančního sektoru. Dotazník určený pro OSVČ ve finančním sektoru vyplnilo 31 respondentů Výzkum se uskutečnil v časovém v časovém období od 22. 11. 2019 do 30. 4. 2020. Dotazník byl zasílán elektronicky a respondenti jej vyplňovali anonymně.