Druhým bodem našeho desatera dobrého náboru je tedy dostatečná informovanost kandidáta. Na to můžeme myslet již při zveřejňování inzerátu. Uchazeč by z něj měl získat alespoň základní představu o tom, co je náplní práce na dané pozici a také bychom mu měli jasně předat, co od něj očekáváme a co naopak on může očekávat od nás. I když se se to jeví jako samozřejmost, setkali jsme se při našem výzkumu s řadou inzerátů, které byly docela zavádějící.
Ve chvíli, kdy jsme se do výběrového řízení přihlásili, čekali jsme, co se bude dít dál. Pocit očekávání má jistě i velká část reálných kandidátů, ne pouze my fiktivní. Občas se nám stalo, že i po týdnu čekání jsme stále neměli tušení, zda náš životopis někdo četl nebo jak to s námi vypadá. To nás přivádí k tomu, jak je vlastně přínosné kandidáty informovat o tom, že se jejich životopisem někdo zabývá a že mohou očekávat další kontakt. Snad jen v jednom z případů jsme informováni byli. Dostali jsme e-mail, ve kterém ale bylo uvedeno, že se ozvou do měsíce pokud pro ně bude náš životopis zajímavý. Pro nezaměstnaného člověka, který shání práci je ale měsíc velmi dlouhá doba.
Na druhou stranu tu byly firmy, které slibovaly velmi brzký kontakt. To se pak ale z týdne stal měsíc a nám začalo být jasné, že od nich už nikdy neuslyšíme. A to je další věc, která nám ukázala, že i informace o tom, že po přečtení životopisu o nás nemají zájem, například proto, že informace v něm nevyhovují požadované kvalifikaci, je v celém procesu důležitá. Když už na základě životopisu nejsme vhodným kandidátem a z výběrového řízení jsme vyřazeni, bylo by rozhodně dobré to vědět. S tím se pojí také to, že i když kandidát nebyl úspěšný, chceme, ať se k nám zkusí vrátit příště, například až získá nové zkušenosti. Chceme, ať jeho pohled na naši firmu zůstane pozitivní, i když se mu při výběrovém řízení tentokrát nepodařilo dostat dále.
Sami hned poté, co pošleme potvrzení, že životopis je předán dál, posíláme další informační e-mail, kde kandidátovi pozici blíže představíme. To ale neznamená, že tím pro nás práce končí, naopak. Informační e-mail slouží právě k tomu, aby měl kandidát ještě jasnější představu o tom, kam se hlásí a čemu by se v případě přijetí věnoval. Nad čím se v této souvislosti zamýšlíme, je jaký rozsah je pro kandidáta ten nejkomfortnější. I když chceme kandidáta důkladně informovat, nechceme jej vyděsit nebo odradit od toho, aby mail dočetl až do konce.
Na naší cestě k nalezení práce pro fiktivního kandidáta jsme se setkali s mnohými až úsměvnými momenty. Například když jsme se hlásili na pobočku prodejce elektroniky v Chomutově, neobdrželi jsme ani jeden e-mail, ani jeden telefonát, až po nějaké jsme měli v poště novou zprávu. Co jsme ale vůbec nečekali, že nám v příloze přijde rovnou rozpis směn, ve kterých už “naše” jméno fiktivního kandidáta figurovalo. V textu potom bylo zmíněno pouze to, že začínáme v pondělí. My jsme se tomu zasmáli, ale reálný kandidát by byl nejspíš hodně zmatený. Kromě toho, že jako kandidáti očekáváme pohovor, počítáme také nějakou domluvu ohledně termínu nástupu a celkově propracovanější (nebo alespoň nějaký) průběh výběrového řízení.