„Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU, což je určitě skvělá zpráva. Velmi pozitivní je ale i to, že se Úřadu práce daří nacházet zaměstnání stále více lidem. Výrazně nám roste také počet absolvovaných rekvalifikací, které Úřad práce administruje a nabízí. Lidé si touto cestou mohou výrazně zlepšit svou kvalifikaci v různých oborech, a tím si současně vylepšit svou pozici na trhu práce,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof k aktuálním statistikám říká: „Výsledky prvního pololetí ukazuji tři jasné supertrendy: zájem o nízkokvalifikovanou práci setrvale klesá, ale zároveň setrvale roste zájem o rekvalifikace, což je moc dobře. Třetím výrazným trendem je rostoucí počet lidí, které Úřad práce vrací na trh práce a nachází jim lepší uplatnění. Pro prosperitu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky je důležité, že roste zájem o rekvalifikace a dotované kurzy v oblasti digitalizace, průmyslu 4.0 a datových analýz – ty nabízíme na e-shopu www.jsemvkurzu.cz. Posláním Úřadu práce je ale také aktivně hledat
a nacházet uplatnění i pro ty, kdo mají složitější podmínky a hledají své místo na trhu práce složitěji, a pomáhat lidem vydělávat víc. A to se nám daří. Velmi proto děkuji svým kolegyním a kolegům, s jejichž pomocí si novou práci našlo v uplynulém půl roce více než 140 tisíc lidí. Nedávná analýza MPSV pak ukázala, že si lidé oproti minulému zaměstnání zvýšili svůj příjem v průměru o 8 % poté, co dostali podporu v nezaměstnanosti a také kvalifikovanou pomoc a kariérní poradenství na Úřadu práce,“ uzavírá Daniel Krištof.
Mimo Úřad práce ČR zveřejňuje statistiky o pracovním trhu také Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho data uvádí míru nezaměstnanosti v populaci ve věku 15-64 let a pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil prováděného vlastní tazatelskou sítí ČSÚ v domácnostech. Jsou tak metodicky odlišná od administrativních dat Úřadu práce ČR o evidovaných uchazečích o zaměstnání. Data ČSÚ umožňují mezinárodní srovnání v rámci Eurostatu, který zveřejňuje měsíční přehledy o nezaměstnanosti za členské státy EU.
„V Evropské unii se poslední rok pohybuje srovnatelně měřená míra nezaměstnanosti okolo šesti procent a zdá se stabilizovaná. V Česku byla hodnota v květnu méně než poloviční, pouze 2,7 %, a zůstala tak nejnižší ze všech členských států. Velmi nízké míry nezaměstnanosti mají ještě Polsko a Malta, kde se pohybují kolem tří procent, k této hranici se nově blíží také Slovinsko. Naopak dvouciferné míry zůstávají ve Španělsku a v Řecku, i když tam se situace opatrně zlepšuje,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
|
| 06/2024 | 06/2023 | 06/2022 |
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,6% | 3,4% | 3,1% |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 272 684 | 249 792 | 231 309 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 250 337 | 226 143 | 208 196 |
| Počet volných pracovních míst | 263 552 | 286 690 | 319 408 |
| Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (květen) | 2,6% | 2,3% | 2,4% |
V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v červnu 2024 nově registrováno 31.395 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně poklesl podíl nezaměstnaných osob v 11 regionech, nejvíce v kraji Karlovarském a Libereckém. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 263.552 (v květnu to bylo 266.517 míst).
V Česku pracuje přes 123 tisíc uprchlíků, klíčový je jazyk
Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu (24. 2. 2022) do konce června 2024 získalo práci již celkem 436.143 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (293.456 z nich jsou ženy, tedy zhruba 67 %). Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123.813. Nejvíce ve Středočeském (21.874 osob) a Plzeňském kraji (16.884 osob) a v Praze (15.076 osob). Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci června evidoval ÚP ČR celkem 15.404 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v květnu 15.878 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1.795 zájemců o zaměstnání, v květnu 1.848 zájemců o zaměstnání) nebo žádost
o zprostředkování zaměstnání (13.609 uchazečů o zaměstnání, v květnu 14.030 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,0 % (v květnu 5,1 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. 6. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 56.632 (v květnu 55.835) osob s dočasnou ochranou.
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 13.712 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 11.074 z nich ho také už absolvovalo. V červnu 2024 kurz zahájilo 618 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v květnu to bylo 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 584 z nich úspěšně ukončilo.
Pokles nezaměstnanosti ve většině krajů a ve dvou třetinách okresů, nejnižší má Praha-východ, nejvyšší hlásí Mostecko
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v červnu v Ústeckém kraji (5,9 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnanýchosob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v kraji Vysočina a v Praze (2,7 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Ústeckém a Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červnu 2023 o 0,6 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné.
Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci června v okresech Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,9 %) a Pelhřimov (2,0 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,4 %), Karviná (8,1 %), Chomutov (6,9 %)
a Bruntál (6,6 %).
Z hlediska meziročního srovnání jednotlivých okresů ČR došlo ve většině okresů k nárůstu nezaměstnanosti, za celou ČR došlo ke zvýšení podílu nezaměstnaných osob (PNO) o 0,2 p.b. (procentního bodu). Pokles PNO byl zaznamenán u 7 okresů, jde o okres Brno-město
a dále pak Hlavní město Prahu a okresy Středočeského kraje Kladno, Beroun, Příbram, Mělník a Praha-východ.
Naopak k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v okresech Ústeckého, Moravskoslezského a Jihočeského kraje. Největší absolutní nárůst zaznamenal okres Most, kde došlo k meziročnímu nárůstu PNO
o 1,6 p.b., dále pak Bruntál (0,9 p.b.) a okresy Nový Jičín, Sokolov a Prostějov (shodně o 0,8 p.b.).
Ženy se na nezaměstnanosti podílí 54,5 %
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 148.630 žen, ty tak tvořily 54,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,2 %, žen zůstal na 4,0 %.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43 let, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání v červnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,9 procentního bodu. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,7 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 30. 6. 2024 celkem 99.755 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
V uplynulém měsíci hledalo práci 37.195 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10.279 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče
a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.
Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 6.872) a u vyučených uchazečů (o 6.728). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci června bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83.233.
Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 11.234 mladistvých (věk 15-18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 1 185 osob, meziročně pak více o 1.722 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (květen – 4,5 %, červen 2023 – 3,8 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidovalÚřad práce ČR celkem 6.297 absolventů a celkem 4.962 mladistvých (květen – 5 141, červen 2023 – 4 264), mladiství tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚPČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují. Je-li to jen trochu možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu na střední škole, tedy udržet je ve vzdělávacím procesu, případně jim nabízí například vhodnou rekvalifikaci. Informační a poradenská střediska mají přehled o školách v jednotlivých regionech a dokážou v tomto smyslu velmi efektivně pomoci.
Roste dlouhodobá nezaměstnanost: třetina lidí je v evidenci déle než rok
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR.
V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,3 procentního bodu na 28,5 %. Jde celkem o 77.694 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,8 % (86.527 osob). Průměrná délka evidenceve srovnání s květnem se zvýšila o 7 dnů na 508 dní.
Úřad práce umí najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí - v červnu takto pomohl 20.987 uchazečům o zaměstnání, což je o 63,5 % více než vloni - za celý půlrok 140.396 lidem, což je o 86 % více než vloni
Během června se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 31.395 lidí. To je meziměsíčně méně o 1.140 osob (o 3,5 %) a meziročně méně o 173 (o 0,5 %) osob. Nejvíce novýchnezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (3.981) a Středočeský kraj (3.711). Naopak nejméně kraj Karlovarský (936). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3.434) a nejméně v okrese Jeseník (122).
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání, zdravotní péče, výroby motorových vozidel, strojů a zařízení. Úřadu práce ČR se v červnu podařilo na trh práce umístit 20.987 lidí (tedy o 63,5 % více než vloni, letosv květnu to bylo 24.056 lidí).
Naopak z evidence odešlo 33.033 uchazečů, tj. o 5.258 osob (o 13,7 %) méně než v předchozím měsíci a o 2.636 osob (o 7,4 %) méně než v červnu 2023. Novou práci získalo 24.267 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti maloobchodu, ve veřejné správě, velkoobchodu, ve výrobě kovových konstrukcí, v oblasti zdravotní péče, ve výrobě potravinářských doplňků nebo ve stravování a pohostinství.
Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červnu 79.955 osob, což představuje 29,3 % všech uchazečů o zaměstnání (květen 2024 – 30,2 %, červen 2023 – 28,1 %).
Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 9.695 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11.379 Kč měsíčně (květen – 11.254 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4.500 Kč pobíralo 4.097 (5,1 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24.608 Kč, pak ÚP ČR v červnu vyplácel 3.851 (4,8 %) uchazečům o zaměstnání.
V červnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1.003.250 tis. Kč (v květnu 2024 celkem 1.026.876 tis. Kč). Za celé 1. pololetí letošního roku činí předběžné čerpání výdajů na podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 6.541.215 tis. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 nárůst o 21 %. Výdaje za srovnatelné období 1. pololetí roku 2023 činily v absolutním vyjádření 5.409.359 tis. Kč.
Počet volných míst klesl, dominuje Praha a střední Čechy, na jedno připadá jeden uchazeč, největší poptávka je po řidičích a po obsluze strojů
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavateléprostřednictvím ÚP ČR celkem 263.552 volných pracovních míst, o 2.965 méně než v květnu a o 23.138 méně než před rokem (pokles o 8 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba
1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,3), Bruntál (6,0), Hodonín (5,2) a Děčín (4,8). Na 73,3 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78.868 míst) a ve Středočeském kraji (51.233 míst).
ÚP ČR pomáhá v rámci klíčové aktivity, kterou je monitoring pracovního trhu, zaměstnavatelům s obsazováním volných míst, stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s rekvalifikací.
Aktivní politika zaměstnanosti: meziročně dvaapůlkrát více rekvalifikací
ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil celkem 10.900 uchazečů a zájemců o zaměstnání (všechny údaje v oblasti Aktivní politiky zaměstnanosti jsou vždy k 30.6. 2024). Tak například – na veřejně prospěšné práce (VPP) umístil 439 lidí. Zaměstnání získalo také 4.900 uchazečů díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM).
Pro 4 osoby zřídili zaměstnavatelé zcela nová místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení (SÚPM). Dalších 510 nezaměstnaných zahájilo díky SÚPM soukromé podnikání. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou podpořil ÚP ČR celkem 274 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 323 OZP.
Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. K 30.6. 2024 se jich účastnilo 3.290 osob (k 30.6. 2023 to bylo 1.307 lidí, což je meziroční nárůst o 152 %). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 20.118 klientů, tedyo 5 678 více než za první pololetí loňského roku.
Tou nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti.
S ohledem na změnu vládní politiky došlo meziročně k poklesu počtu osob zaměstnaných prostřednictvím veřejně prospěšných prací o 91 %, což však bylo z velké části kompenzováno nárůstem počtu osob, které byly zaměstnány prostřednictvím společensky účelných pracovních míst, a to o 218 %.
Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2.031 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (780)
a v Moravskoslezském (276) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.
Na veřejnou službu nastoupilo v červnu celkem 3.134 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.