Přesčasy není nově možné započítávat do základní mzdy, zaměstnavatel je musí účtovat zvlášť. Šéf může přesčasy přidělit jen se souhlasem zaměstnance, týdně nesmějí přesáhnout osm hodin, ročně pak 150. Nezapočítávají se do nich ale hodiny, za které je pracovníkovi poskytnuto náhradní volno.
Nejvíce nespokojenosti vyvolaly nové podmínky ve zdravotnictví. Zákoník lékařům zrušil institut pracovní pohotovosti, čili možnost odpracovat kromě povolených 416 přesčasových hodin za rok dalších 400 hodin pohotovosti na pracovišti. Čekání na pacienta se bere jako práce přesčas. Přesto práce lékařům neubyla. Zaměstnavatelé uzavřeli s doktory dohody o pracovní činnosti, jeden lékař má tedy dva pracovní poměry.
Podle advokátky Evy Grabarczykové jsou dohody o provedení práce, které lékaři podepisují třeba na různé administrativní činnosti, v podstatě v rozporu s dobrými mravy.
Stanovené hranice přesčasů se zatím neprojevily ve směnných provozech továren. Zda vzniknou komplikace, se ukáže až po čtyřech pěti měsících od platnosti zákona. Podnikatel v obchodní sféře Radek Malič se například obává, že jeho zaměstnanci povolený limit na přesčasy brzy vyčerpají služebními cestami.
Nové podmínky příliš netrápí živnostníky a drobné podnikatele. Ti totiž většinou na přesčasy nehrají a loajalitu zaměstnanců odměňují prémiemi a mimořádnými odměnami.
-hp-