Podle studie o finanční gramotnosti se 85 procent obyvatel Evropské unie pořádně nevyzná ve finančních službách a produktech. To vede k tomu, že se lidé nemohou kvalifikovaně rozhodnout, kam a jak uložit peníze nebo jak se finančně zajistit na stáří.V některých zemích se proto objevily programy pro finanční vzdělávání.
Podle Evropské komise je vzdělávání nutné i proto, že stále více států provádí reformy penzijních systémů , v jejichž rámci nutí občany, aby si spořili na penzi. Komise plánuje zlepšit informovanost o ochraně spotřebitelů na finančním trhu i podpořit otvírání trhu. Cílem je nabídnout Evropanům větší možnost nakupovat finanční služby a produkty v zahraničí nebo od firem, které sídlí v jiném členském státě.
Hlavní aktivitu by měly vyvíjet jednotlivé členské státy. Programy na vzdělání veřejnosti již fungují např. ve Francii, Velké Británii či v Česku. V tuzemsku se do vzdělávání obyvatelstva pustila vláda, která loni vytvořila skupinu pro finanční vzdělávání. Ta má pomoci vytvořit standardy finanční gramotnosti, koordinovat projekty v oblasti finančního vzdělávání a tvořit informační standardy o finančních produktech. Do konkrétních projektů se zapojily nadace, nevládní organizace, jednotlivé asociace finančních institucí, Česká národní banka, školy či spotřebitelské organizace.
-hp-