Bezpečnost práce na pracovišti by měla být prioritou každého zaměstnavatele, přesto v Evropě každoročně zahyne skoro 5 500 pracujících, 4,8 milionu úrazů pak vede k pracovní neschopnosti delší než tři dny. Léčba pracovních úrazů, nemocí z povolání a další úhrady včetně náhrad za chybějícího pracovníka a případné vyplácení invalidního důchodu stojí v Česku ročně 22 miliard korun.
Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům při práci bezpečnost a ochranu jejich zdraví. Veškeré náklady s tím spojené přitom leží plně na něm. Zákoník práce totiž zakazuje přenášet náklady přímo i nepřímo na zaměstnance.
Dodržování zákona v oblasti bezpečnosti práce kontroluje stát prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce. Ten se letos zaměřuje na malé a střední podniky, hlavně pak na začínající firmy a na ty, u nichž nebyl v minulosti s otázkou bezpečnosti spokojen.
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, musí zaměstnavatel v odpovídajícím rozsahu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku. Kromě toho platí zaměstnavatel postiženému zaměstnanci bolestné, jehož výši určuje bodové ohodnocení v lékařském posudku. Dále zaměstnanci doplácí další náklady spojené s léčením.
Pokud v souvislosti s úrazem došlo i k poškození majetku postiženého zaměstnance, musí zaměstnavatel uhradit i tuto věcnou škodu. Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, musí zaměstnavatel uhradit v plném rozsahu všechny účelně vynaložené náklady související s jeho léčbou, uhradit přiměřené náklady na pohřeb zaměstnance, zaplatit náhradu případné hmotné škody a pozůstalým zaplatit náhradu na výživu a vyplatit jednorázové odškodné.
Zprostit se zodpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance může zaměstnavatel pouze za určitých přesně stanovených podmínek. Jedná se například o situaci, kdy zaměstnanec porušil předpisy BOZP, s nimiž byl seznámen a jejichž znalost a dodržování se vyžadovaly a kontrolovaly.
-hp-