Před dvěma měsíci začal ve Velké Británii platit zákaz kouření na veřejných místech. Než k tomu došlo, očekávala řada komentátorů závažné důsledky v podobě poklesu motivace či vyšší nemocnosti zaměstnanců, kteří budou nuceni chodit kouřit ven. Ve skutečnosti však k žádné zásadní změně nedošlo. Vyskytly se sice stížnosti, na většině pracovišť však platil zákaz kouření již dříve, a tak se největší změny projevily v pohostinství.
Na Novém Zélandu platí obdobný zákon od roku 1990. Odborníci dnes potvrzují, že i kuřáci ocení, když mohou pracovat v čistém prostředí. Pracovní prostory vypadají přitažlivěji a kuřáci přijali povinnost chodit kouřit ven bez větších protestů. V Anglii a Walesu probíhá celý proces stejně.
Otázkou zůstává, jak je to s motivací. Objevuje se názor, že kuřáci jsou produktivnější, protože si dopřávají pravidelné přestávky. Na druhé straně však opačně argumentují zaměstnavatelé, kteří mají pozitivní zkušenosti s tím, když zaměstnanci nekouří. Zejména pokud u nich pracovalo velké množství kuřáků, udělá se nyní mnohem více práce.
-kk-