Není lehké být „ten zlý“, funguje to však třeba pro učitele a bývá to dobrý přístup i v podnikání.
Co znamená být „zlý“?
Na pracovišti existují dva typy „zlých“ lidí. Jeden je skutečný nepřítel, osoba, která se snaží vám udělat z pracovního života peklo. Může to být člověk, který vám krade nápady, ztrapňuje vás před nadřízeným atp. Druhý „zlý“ typ je někdo, kdo zastává nepopulární postoje pro dobro firmy. Na první pohled se zdá, že být druhým typem nemusí být tak špatné, protože účel je obdivuhodný. Chcete ale vysvětlovat nadřízeným, že jejich nový plán je vlastně starý, který selhal? Chcete říct kolegovi, že jeho pracovní morálka poškozuje reputaci týmu? Upřímnost vám může obstarat reputaci nepřítele a znepřátelit pracovní okolí.
Jak to udělat, aby špatný image pracoval pro vás?
Každý chce respekt. Pokud se chystáte vyjádřit nepopulární názor, ospravedlňte jej a nabídněte místo kritiky také jiné alternativy. Když poukazujete na něčí chybu, buďte upřímní a zároveň taktní. Když vynadáte někomu před ostatními, budou se dívat špatně spíše na vás než na toho, kdo chybu udělal. Pokud ale nemá váš „zlý“ člověk respekt a ponižuje okolí, pak nemůže očekávat, že získá na oplátku nějaké ocenění.
Jak to dělat správně?
Být v dobrém smyslu „zlým“ není nemožné, jen je třeba některým věcem věnovat pečlivou pozornost.
- Neházejte nikoho přes palubu. Budete vypadat jako zrádce, pokud příliš rychle připíchnete vinu na někoho jiného, aniž byste nabídli návrh, jak to můžete příště společně zlepšit.
- Nezaměňujte upřímnost za krutost. Když se říká pravda, není to bezbolestné. Není ale třeba, aby to bylo mučení.
- Někdy je v pořádku nechat maličkosti trochu plynout. Nikdo není dokonalý a není potřeba upozorňovat na každou chybu, kterou někdo udělá.
- Buďte také „hodný“. Když někdo něco udělá dobře, zmiňte se o tom. Pak se snáze zapomene, že býváte především poslem špatných zpráv.
-av-