Být perfekcionistou vypadá na první pohled dobře. Řada slavných lidí patří mezi perfekcionisty ve svém oboru. Nebezpečí perfekcionismu však spočívá v tom, že zatímco si myslíte, že ze sebe vydáváte to nejlepší, ve skutečnosti se připravujete o možnost být nejlepší. Přečtete si následující důvody, proč perfekcionismus člověka omezuje a brání mu v dosažení jeho nejvyššího potenciálu.
- Nižší produktivita. Perfekcionista sám sobě snižuje produktivitu. Podle Paretova principu dosahujeme 80 % výsledků s vynaložením 20 % úsilí. Zbývajících 20 % pak lze dosáhnout jen s vynaložením 80 % úsilí. Perfekcionisté tráví dlouhý čas soustředěním na přílišné detaily, i když by byli efektivnější již při dalším úkolu.
- Odkládání. Perfekcionismus může ironicky vést až k odkládání úkolů. Když se totiž snažíte najít nejlepší řešení jednoho úkolu, vědomě odkládáte jiné důležité a možná i důležitější věci. Každý úkol tak děláte složitějším, než ve skutečnosti je.
- Krátkozrakost. Perfekcionisté často ulpívají na nepodstatných detailech a ztrácejí širší perspektivu. U vedoucích pracovníků se to projevuje tzv. mikromanagementem.
- Stagnace růstu. Mysl perfekcionisty stagnuje, protože do svých procesů nevkládá nové vstupy. Vyhýbá se situacím, s nimiž nemůže bojovat. Neotevírá se novým kontextům, a připravuje se tak o možnost růst.
- Špatné zdraví a pohoda. Perfekcionisté mívají problémy se zdravím, protože se nezabývají svou pohodou a neustále se vystavují negativním emocím. Práci obětují spánek i odpočinek. Výzkumy potvrzují, že perfekcionisté mají vyšší tendenci ke stresu, klinické úzkosti, depresi a ve vážných případech i k sebevraždám.
- Neoptimální vztahy. Perfekcionisté se často odcizují druhým lidem. Strnulost a nepružnost je jednoduše odrazuje. Nedávají najevo své emoce. Jejich nereálné představy navíc vedou k negativnímu vnímání okolí a poškození vztahů s kolegy, přáteli i rodinou.
-kk-