Slušnost v práci by měla být samozřejmostí

Řada našich každodenních interakcí je matoucí. Často si říkáme, zda jsou lidé vědomě hrubí, nebo si pouze neuvědomují své chování. Článek se pozastavuje nad některými ukázkami hrubého chování na pracovišti a vysvětluje, proč byste se mu měli vyhnout (nebo proč by se někdo neměl takto chovat k vám). Narážíte-li na takové chování, podnikněte kroky ke změně.

- Přerušování. Když někoho přerušíte, dáváte najevo, že váš čas a myšlenky jsou důležitější a nemáte zájem si poslechnout druhé. Přerušení v mimořádných případech je omluvitelné, stane-li se však zvykem, je to problém.

- Neschopnost poděkovat. Od dětství se učíme poděkovat za laskavost. Mnoho dospělých však slova „děkuji" a „prosím" nepoužívá vůbec. Jednoduché vyjádření vděčnosti přitom dokáže dodat druhým minimálně dobrou náladu.

- Nepořádek. Na pracovištích se také setkáváme s lidmi, kteří nedodržují základní pravidla při stravování a úklidu. Realitou kuchyněk na pracovištích se pak stává nepořádek a použité nádobí. Nezbývá než připomenout dodržování pořádku, nemáte-li v kanceláři služku.

- Hrubý jazyk. Jazyk je velmi subjektivní a každý mluví svým vlastním stylem. To je třeba si uvědomit při komunikaci na pracovišti. Nejde přitom ani tak o samotnou neuctivost, jako spíše o to, že byste neměli přehlížet, že obtěžujete ostatní.

- Přílišná hlasitost. U některých lidí se zdá, jako by chtěli, aby všichni slyšeli jejich hovory. Řad pracovišť je otevřená, a tak hlasité kolegy slyší skutečně všichni. Uvědomte si nebo připomeňte ostatním, jak složité je potom soustředit se na práci.

- My se známe? Potkáte-li v hale kolegu, usmějte se a pozdravte nebo alespoň kývněte hlavou. Dáte tak najevo své uznání. Pokud se někdo vyhýbá kontaktu, vysílá opačný signál.

-kk-

Article source CareerBuilder - the largest online job site in the U.S
Read more articles from CareerBuilder