Každému z nás se někdy stane, že neposlouchá, co mu říkají druzí. Dobrá zpráva však je, že naslouchání se lze učit. Začněte tím, že si uvědomíte, proč neposloucháte.
- Pravda. Myslíte si, že vy máte pravdu, zatímco druhá strana se mýlí. Zabýváte se tudíž jen svým pohledem na věc. Naučíte-li se vyjadřovat své pocity a myšlenky bez nutnosti mít pravdu, dokážete také lépe naslouchat druhým.
- Vina. Domníváte se, že problém, který řešíte, vznikl vinou druhé strany. Chcete-li lépe naslouchat, neobviňujte.
- Potřeba být obětí. Někdy se můžete cítit být obětí druhých, kteří s vámi zacházejí necitlivě a jsou sobečtí. Naučíte-li se naslouchat, minimalizujete svou potřebu být dobrovolnou obětí a mučedníkem.
- Sebeklam. Chování jednotlivce může způsobovat interpersonální problémy, i když dotyčný „nevlastní" daný problém. Nemusíme si totiž uvědomovat, jak naše chování ovlivňuje druhé. Nasloucháním se učíme i sami o sobě.
- Obrana. Bojíte se kritiky natolik, že nechcete poslouchat nic, co se vám zdá negativní nebo nepřijatelné. Namísto naslouchání a hodnocení toho, jak vás vnímají druzí, se bráníte.
- Pocit nucení. Není vám příjemné být pod dohledem nadřízených nebo přijímat instrukce k vašim úkolům. Opět máte tendenci zaujímat obranný postoj.
- Náročnost. Myslíte si, že by s vámi druzí měli zacházet lépe, než zacházejí. To ničí vaši schopnost chápat jejich potřeby, které se skrývají za tímto chováním.
- Sobectví. Chcete, co chcete a kdy to chcete. Opomíjení zájmu o to, co si druzí myslí nebo cítí, je velkou překážkou naslouchání.
- Nedůvěra. Pozice nedůvěry zahrnuje základní přesvědčení, že druzí s vámi budou manipulovat, když jim budete naslouchat. Chybí vám dostatek empatie.
- Závislost na pomoci. Cítíte potřebu pomáhat druhým, když potřebují, aby jim někdo naslouchal a rozuměl. Svou tendenci hledat řešení chápete jako pomoc, i když vás dotyčný nepožádal. I to je nedostatek v naslouchání.
-kk-