Restart (nejen) v kariéře – krok za krokem

Samozřejmě, že jsem se hluboce mýlila, nicméně uklidňuje mě, že podobně jako já smýšlelo na začátku své pracovní kariéry po ukončení „základního“ vzdělání i mnoho mých přátel, kolegů a dnes i mnoho mých klientů.

Tím se dostáváme k prvnímu kroku k úspěšné kariéře.

Krok 1: Boření starých mýtů

Uvážíme-li, kolik let produktivního života od vyučení, maturity či promoce nám zbývá do důchodu, kdo dnes vydrží více než 50 let v jedné profesi, na jednom pracovním místě, u jednoho zaměstnavatele? Kolik lidí se v neděli večer nemůže dočkat, až bude moci jít v pondělí ráno do práce? Průzkumy ukazují, že „natěšených“ motivovaných zaměstnanců v pondělí ráno je naprostá menšina.

Změny jsou všude kolem nás. Ekonomika a z toho plynoucí neustále se měnící potřeby pracovního trhu prodělávají velké změny a naše původní profese vyžaduje celoživotní vzdělávání a získávání dalších zkušeností a někdy i „přehození výhybky“ jiným kariérním směrem, abychom byli „práceschopní, respektive zaměstnatelní“ až do důchodového věku.

Navíc, čím jsme starší, tím více je pro nás důležité dělat práci, která nám dává nejen jistotu finančního příjmu, ale i pocit uspokojení ze smysluplné práce, která nás baví, dobíjí naši životní energii a případně v širším kontextu pomáhá i jinak a zanechává po nás nesmazatelnou pozitivní stopu. Pokud toto ve své práci nemáme, pak začneme mít pochybnosti o naší práci.

Často se však bojíme udělat změnu, která může ohrozit naše jistoty stálého příjmu, společenského statusu atd. A tak postupně ztrácíme dřívější životní elán a chuť do práce a naše pochybnosti se stupňují až přichází postupné vyhoření. Pak startuje „spirála smrti“, která nám neumožňuje vidět realitu jasně, natož pak najít cestu ven či mít dostatek sil uvědomit si potřebu změny. A tak ze strachu ze změny a rizik s tím spojených „jen tak nějak“ volíme raději přežívat a „doklepávat to“ do důchodu s pocitem, že na změnu práce jsme už moc staří.

Krok 2: Neztrácet čas a nebát se změny

Nikdy není pozdě na změnu, neboť změna je možná. Věděli jste, že T. G. Masaryk, který je často na dobových fotografiích vyobrazován jako sedící či jedoucí na koni, se na koni naučil jezdit až dlouho po šedesátce? Tohoto sportu si pak dopřával i dvě hodiny denně a sloužil mu především k udržení fyzické i duševní svěžesti. Dožil se 87 let.

Colonel Sanders, zakladatel stravovacího řetězce KFC, se stal průkopníkem zařízení rychlého občerstvení a franchisingu až ve svých 57 letech, když se rozhodl prodat svůj tajný recept vlastníkům jiných restaurací. Tyto příklady dokládají, že nikdy není pozdě na změnu. Dokud nejsme „mrtví“ a máme zájem náš život žít a ne jen tak ho „doklepávat do důchodu“, pak je třeba uplatnit pravidlo: „Neztrácet čas a zahájit změnu.“

Člověk se přirozeně bojí změny, protože přináší nejistotu. Ale pozor, jistota stálého pracovního poměru je stejně jen jistotou krátkou jako dvouměsíční výpovědní lhůta. Navíc, dnes víme, že jediná jistota je neustálá změna, a tak je třeba na změnu být připraven, jít jí naproti či ji aktivně vyvolat. Na váhání a rozhodnutí nad změnou je dobré přizvat na pomoc kariérního kouče.

Krok 3: Kariérní „inventura – reset“ s revizí po 3 měsících

Než uděláme změnu, je třeba udělat inventuru, resp. „resetovat“ náš stávající stav, naši stávající pracovní pozici a udělat revizi po 3 měsících. Pokud zjistíme, že nám „reset“ stávajícího stavu dává více energie, pak můžeme pokračovat ve stávající práci i nadále.

Například jeden můj klient, vysoce postavený ředitel v korporátní společnosti, měl velké pochybnosti o své dosavadní práci, která mu přestala přinášet potěšení ze smysluplné práce, a tak začal přemýšlet o potřebě změny. Nebyl si však jistý, o jakou změnu by mělo jít.

V rámci koučovacího programu vyhodnotil své potřeby, možnosti a příležitosti pracovního i osobního kontextu, který mimo jiné vyžadoval i revizi jeho hodnotového systému, čímž dokázal znovuobjevit oblasti motivací ke své práci a tím i ztracený pocit v jeho karierní smysluplnosti.

V jeho případě šlo o změnu přehodnocení v jeho osobním hodnotovém systému, který mu v kontextu jeho práce a osobního života dal jiný, více smysluplný rozměr. Ve svém restartovaném postoji našel nový zdroj energie a motivace ke své stávající práci.

Jiný příběh je, pokud po 3 měsících „inventury-resetu“ zjistíme, že nám revize stávajícího stavu nepřináší více pozitivní energie, ale naopak nám energii bere. Nastal čas pro změnu práce. A zde je namístě neztrácet čas a změnu zahájit, neboť váhání a pochybnosti způsobují zpomalení v oblasti nespokojenosti a „spirála smrti“ z vyhoření může vést až do těžko napravitelného stavu s přesahem i do dalších mimopracovních oblastí života a zdraví.

Krok 4: Aktivace tlačítka „restart“

třeba i na jiném „operačním“ systému a s „přestupem na jiný vlak“

V prostém překladu z angličtiny slovo „restart“ znamená znovu začít, znovu spustit, nový začátek, nové či opětovné spuštění. Vezmeme-li do úvahy dnešní průměrný život (76 let muži, 82 let ženy) v porovnání s průměrným věkem dožití středověkého člověka (40 let), „restart“ v našem případě pak znamená spíše přirozenou změnu potřebnou v našem „delším“ životě.

Jde tedy o přirozenou potřebu změny, o náš přirozený vývoj, který naše okolí nálepkuje jako restart. Kariérnímu restartu pak někteří dávají pozitivní nebo negativní nálepku, ačkoliv podobné „nálepkování“ spíše pramení v naší mysli, respektive v našem sebevědomí. Negativní vnímání kariérního restartu může nastat například tehdy, když je někdo vnějšími okolnostmi donucen změnit práci (propuštění ze zaměstnání, dlouhodobá nemožnost najít uplatnění ve svém oboru, bankrot zaměstnavatele a z toho plynoucí ztráta práce, atd.).

Negativně jako osobní selhání může člověk vnímat také, když je dlouhodobě nespokojen v práci a má pochyby o smysluplnosti své práce - často doprovázené pochybnostmi o svých vlastních schopnostech. Negativní vnímání vlastních chyb či selhání je závislé na sebevědomí člověka, respektive na jeho nastavení mysli.

Carol Dwecková to vysvětluje ve své knize „Nastavení mysli“ (Jan Melvil Publishing, Brno 2015). Na „fixním“ a „růstovém“ nastavení mysli lidí ukazuje jejich odlišné možnosti ve vnímání a zvládání vlastního selhání a radí, že pokud se máme v životě posunout dál, musíme selhání či chyby v naší mysli vnímat jako příležitost k dalšímu rozvoji, resp. vnímat změnu jako otevření dveří nekonečným možnostem dalších změn, které nám život nabízí, pokud se jim sami našim vnímáním otevřeme.

Tak jako to často děláme na našem počítači, když zmáčkneme „restart“, abychom zrušili „zamrzle zaseklé nefunkční nastavení“ a restartovali tak „od nuly“ efektivnější plné využití všech možností a funkcí našeho „operačního životního systému“ a „restartovali“ se třeba i na jiném operačním systému a třeba i „přestoupili do jiného směru a vlaku“. Netřeba se tedy bát, ale je potřeba se otevřít změně, neboť každá změna vyvolává další řetězec změn a příležitostí.

Krok 5: Základní rady pro kariérní restart

• Změna je možná, nebojte se jí a buďte na ni připraveni.

• Neustále pracujte na svém dalším rozvoji dovedností a kompetencí.

• Vzpomeňte si, co jste chtěli dělat jako malí a zapomeňte přitom na svůj dosavadní profesní životopis. Dělejte více to, v čem jste opravdu dobří a méně to, co vám nejde a co vám nedává pracovní uspokojení.

• Udělejte si čas na „generální úklid ve vlastní hlavě“ a svou změnu, svůj restart si v klidu promyslete. V této fázi je vhodné spolupracovat s koučem.

• Vytvořte si finanční rezervu, abyste ve svém rozhodování o kariérním restartu nebyli pod finančním tlakem.

• Nezapomeňte ve svém rozhodování používat své „životní zdroje, tj. zdravý rozum, intuici a přirozenost“.

• Kariérní restart je příležitost pro váš smysluplnější a šťastnější život. Pokud najdete práci, která je vám i koníčkem, máte vyhráno.

Samozřejmě, že tento postup „restartu“ lze aplikovat i na jiné změny v životě jako například partnerské vztahy atd.