Většina lidí očekává od vůdců, že budou autentičtí. Chce raději následovat někoho, kdo je pro ně skutečný, než někoho, kdo to jen předstírá. Říkat, co si myslí, však může být pro vůdce velmi problematické. Kladení přílišného důrazu na autentičnost se totiž v praxi často stává výmluvou pro špatné chování vedoucích pracovníků k ostatním. Jestliže je někdo příliš kritický, nekomunikativní, podezřívavý či hrubý a dává to svému okolí najevo – je autentický, ale právě tyto jeho nejautentičtější vůdcovské projevy potřebují změnit.
Lauren Zanderová, která se zabývá exekutivním koučinkem, a Deborah Gruenfeldová, vyučující vůdcovství a chování v organizacích na Stanford Graduate School of Business, popisují ve svém článku na portálu Harvard Business Review, že mistrovský leadership nevyžaduje jen autentičnost, ale tvrdou práci na sobě. Měnit přirozené chování je totiž to nejtěžší. Doporučují proto následující:
1. Zjistěte, jak působíte na ostatní
Ptejte se důvěryhodných kolegů a poslouchejte. Nic nevysvětlujte ani se nebraňte.
2. Promluvte sami k sobě
Až budete sami, vezměte tužku a papír a sepište si, co vás při poslouchání kolegů napadalo. Pište autentickým jazykem, který je vám vlastní.
3. Najděte alternativu
Připravte si, co budete dělat, až zase pocítíte potřebu chování, které je ostatním nepříjemné.
4. Napravujte svá selhání
Komunikujte s ostatními a omluvte se za za svá selhání. Budete-li se opět chovat nevhodně, jak situaci uklidníte?
5. Plaťte své dluhy
Počítejte s důsledky svého špatného chování. Co vás bude stát další selhání? Pozvání „oběti“ na kávu či oběd? Sepsání omluvy? Konstruktivně vybírejte nápravu.
-kk-