Pokud se v týmu o něčem rozhodujete, ujasněte si nejdřív motivy svých kolegů a svoje. Tím spíše dojdete k lepším výsledkům. Harry Beckwith, autor mnoha úspěšných knížek o marketingu a managementu, dospěl za 30 let praxe k 7 důležitým závěrům, které mohou pomoci při rozhodování.
1. Začněte se 2 cíli: Naučit se maximum a udělejte si plán
Možná plán změníte, když se změní okolnosti. Každopádně se přitom hodně naučíte.
2. Uvědomte si, kdo je v místnosti nejhlasitější
Plány často nedopadnou dobře, protože skupina ustoupí těm nejhlasitějším nejneodbytnějším. Pokud jejich hlas neignorujete, bude plán zbytečný.
3. Veďte v patrnosti, kdo chce vyhrát
(3a: Pozor na takového člověka.)
Skupina se skládá z mnoha eg a někteří lidé mají ego opravdu silné. To může celý proces poškodit. Speciální nebezpečím jsou narcisové – a ve skupině určitě aspoň jeden bude.
Kromě toho, že tací lidé mají pocit, že jejich nápady jsou nejlepší, nejsou ani dost empatičtí. Výsledkem je, že ubližují těm, se kterými nesouhlasí.
4. Protože si někdo něčeho všiml, ještě to nemusí být pravda (Neboli: Očití svědci často fakta interpretují špatně.)
Všichni klademe příliš velký důraz na to, co známe, nebo jsme to viděli, či zažili. Psychologové tomu říkají tendence k přílišné sebedůvěře. A ta rovněž poškozuje úspěšné plánování. Proto nevěřte tomu, co víte. Ani tomu, co vědí ostatní.
5. „To se mi líbí“ a „nelíbí se mi to.“
Ani jedna poznámka nepomůže, ani na jedné z nich nezáleží. Pokud se někomu něco líbí nebo nelíbí, je to jedno. Váš plán se má líbit někomu úplně jinému. Jde o tendenci k projekci – předpoklad, že ostatní sdílí naše hodnoty.
6. Nikdy jste věc nezkusili, ale zažili jste, že to nefunguje.
Asi šlo jen o něco podobného a za jiných okolností. Žádné dvě události nejsou shodné. Proto podobná akce v jiné době může skončit úplně jinak.
7. Nevěřte jistotě – ani své vlastní
Jak napsal Voltaire: „Pochybnosti nejsou příjemné, ale jistota je absurdní.“
-th-