Realita každodenního života nutí podniky ke změně orientace zaměstnanců a k přepracování programů pro osobní rozvoj manažerů. Stále častější příčinou odchodu ze zaměstnání je nízká tolerance k přímému nadřízenému: ten leckdy vůbec nechápe svoji úlohu ve vzdělávání zaměstnanců, ve sdílení znalostí a v jejich vytváření. Právě kvalitní práce v oblasti vzdělávání a školení však zvyšuje strategickou hodnotu podniku.
Manažeři a vedoucí by se při hledání svých nových rolí a zodpovědností měli řídit následujícími principy: 1. Učení je ve své podstatě společenská záležitost a má-li být úspěšné, vyžaduje zpravidla určitou změnu identity. 2. Znalosti jsou nedílnou součástí života společenství. 3. Učení je výrazem spoluúčasti. 4. Míra znalostí závisí na angažovanosti v praxi. 5. Angažovanost nelze oddělit od přidělení pravomocí. 6. Neúspěch ve vzdělávání často vede k vyloučení ze společné práce. 7. Učení je přirozenou součástí celého života nás všech.
V rámci uplatňování strategie vzdělávání musejí nyní vedoucí pracovníci firem zajistit hladkou integraci e-learningu, osobní instruktáže, interaktivity, budování vztahů a dalších prvků do koncepce řízení.