Osobou, která má největší vliv na konkrétní výkonnost jednotlivých pracovníků je jejich přímý nadřízený. Vztah se šéfem je proto velice důležitou otázkou. Stojí-li nad námi špatný šéf, je to pak závažný problém. Špatný šéf je ten, kdo:
- neposlouchá,
- je příliš autoritativní,
- nerozhoduje,
- má tendenci k puntičkářství,
- vždy si na někoho zasedne,
- přebírá veškerou slávu.
Jestliže nadřízený odmítá svým podřízeným naslouchat, vyjadřuje tím svůj nezájem a nedostatečný respekt k nim. Podřízení se takovému jednání mohou bránit dvěma způsoby: domluvit se a okatě dělat nadřízenému totéž, nebo přejít k písemné komunikaci. Chová-li se nadřízený příliš autoritativně, mají podřízení možnost předložit mu materiály o správném manažerském přístupu. Mnohdy neuškodí ani vtipná karikatura. Další špatný šéf se projevuje tím, že není schopen dospět k žádnému rozhodnutí. V takovém případě by podřízení měli dojít ke konečnému řešení kolektivně.
Často si zaměstnanci stěžují, že jejich šéfové tíhnou k puntičkářství. Tehdy je důležité, aby je na to podřízení upozornili vždy, když se to konkrétně děje. Podobně je tomu i v případě, kdy si šéf na některého z podřízených zasedne. Správné není nakonec ani to, když šéf takříkajíc slízne za své podřízené všechnu smetanu. Přehlížet a demotivovat tak podřízené se nevyplácí. Podřízení by jej proto měli konfrontovat přímo. Jestliže se špatným nadřízeným nic nepořídí, mají pořád možnost odvolání se k šéfově nadřízenému, změnit pozici v rámci firmy nebo ji zcela opustit. Mnozí zaměstnanci, kteří kvůli nehodám se šéfy opustí zaměstnání mají pocit, že zklamali. Po čase ovšem zjistí, že to byla ztráta pro druhou stranu.
Article source About HR - part of the About.com website focused on Human Resources