Dalším problémem je pak situace, kdy chtějí konkrétnímu zaměstnanci pracovní postup umožnit, příslušná vyšší pozice však v podniku neexistuje a nejsou prostředky na to, aby byla zřizována. Mnoho ambiciózních zaměstnanců a málo vhodných vyšší pozic je prostě dnešní realitou. Zaměstnanci, kteří pracují po dlouhý čas na téže pozici se ale cítí stále více přehlížení, mohou se stát apatickými a nakonec z podniku odejít. Manažeři by proto měli se svými podřízenými o jejich možnostech průběžně a otevřeně komunikovat. Přečíst jednou ročně hodnocení výkonnosti nestačí. Jestliže budou se zaměstnanci hovořit v průběhu celého roku, nemůže již nastat situace, kdy bude některý zaměstnanec mít pocit, že měl být povýšen a nestalo se to.
Hovořit se zaměstnanci o jejich profesionálních dovednostech není jednoduché. Každá práce si žádá dovednosti jiné a manažer to musí svým podřízeným umět poctivě vysvětlit. Měl by se snažit vést každého zaměstnance k činnosti, která je pro něho tou nejvhodnější. Důležité je také uvědomit si, že podporovat zaměstnance k vyšším výkonům je třeba i přes omezené možnosti jejich povýšení. Odměnou pro ambiciózní zaměstnance nemusí být pouze povýšení. Jistě nepohrdnou například účastí v podnikových rozvojových programech, budou-li vědět, že mají důvěru a podporu svých manažerů.
**Datum vydání:** IV/2003 Article source Career Journal Asia - portál amerického listu Wall Street Journal zaměřený na zaměstnání a kariéru v Asii Read more articles from Career Journal Asia