Podle jejich slov je nutné rozlišovat mezi pojmem „kariéra“ a „povolání“. Povolání je něco, co člověka naplňuje a co člověk v průběhu svého života stále hledá. Představy člověka o svém povolání se také mění s věkem – zatímco ve dvaceti letech se člověk snaží hlavně najít takovou práci, která by mu přinášela co nejvíce příležitostí, ve třiceti letech se snaží své zájmy blíže vymezit, protože ví, že nemůže dělat v životě všechno.
Dnešní podnikání značně liší od podnikání v minulých letech. Lidé mají více možností než dříve – před 50 lety byli zaměstnanci úzce specializovaní a zůstávali na stejném pracovišti téměř celý život. Firmy také přebírali za své zaměstnance sociální zodpovědnost. Dnes jsou lidé více zodpovědní sami za sebe a za svůj průběh kariéry.
Člověk, který musí udělat v průběhu své kariéry nějaké závažné rozhodnutí, obvykle dělá kompromisy. Autoři tvrdí, že to není dobré řešení, protože lidé obvykle potlačí jednu potřebu ve prospěch druhé. To pak přináší psychické problémy a nepohodu. Člověk by se měl při rozhodování oprostit od abstraktních představ a spíše přemýšlet, jak se jeho rozhodnutí prakticky dotkne jeho a jeho blízkých (rodiny, přátel...). Article source Fast Company - leading U.S. magazine and website for managers Read more articles from Fast Company