Při tomto procesu přechodu na systém správy znalostí vycházela firma zejména z poznatku, že existují dva druhy znalostí: **explicitní**, které jsou zachycené v podobě nějakého psaného dokumentu nebo uložené v databázi a **přirozené**, které má každý jednotlivý zaměstnanec uložené ve své paměti.
Bylo tedy nutné soustředit všechny explicitní i přirozené vědomosti do určitého systému, aby je zaměstnanci mohli sdílet mezi sebou, a to i v cizině. Po provedení analýzy situace ve společnosti si odpovědné osoby vytvořily předběžnou charakteristiku ideálního systému, které se firma snažila co nejvíce přiblížit. Bylo nutné vyřešit i problematiku mezilidských vztahů a bariéry v komunikaci mezi zaměstnanci.
Autor popisuje v článku podrobně postup přechodu na tento systém a také zkušenosti s jeho používáním. Article source Knowledge Nurture - knowledge management news Read more articles from Knowledge Nurture