Růst „nové ekonomiky“, který je ve své podstatě důsledkem informací, znalostí, mezinárodní konkurence a měnících se vzorů pro mezilidské činnosti, souvisí v oblasti managementu a výzkumu s **intelektuálním kapitálem**. Právě intelektuální kapitál bude v novém století nástrojem určování ekonomické hodnoty podniku a hodnocení jeho ekonomické výkonnosti.
Vědomí o hodnotě **know-how** ustanovuje nová měřítka, s jejichž pomocí můžeme zaznamenávat hodnotu spojenou se znalostmi v rámci organizace a podávat o ní zprávy. Hybným momentem této činnosti je skutečnost, že švédské společnosti aplikovaly „nefinanční“ měřítka i na účetní zprávy.
V současné době je obtížné říci, zda se podaří model měření know-how úspěšně formulovat a integrovat do stávajících finančních systémů. Již nyní je však jasné, že největší výzvu představuje vytvoření konsensu mezi potřebou, předmětem a způsobem formulace zpráv.
Nejdůležitější jsou otázky typu: - jaký typ výzkumných projektů přinese nejzajímavější výsledky? - kde by měly být využívány výzkumné zdroje? - jaké jsou strategické priority a kdo by je měl určovat?
Zprávy o managementu a finančních záležitostech by měly být pro organizace nástrojem k vydávání smysluplných rozhodnutí. Pro organizace, které nevyvinou patřičné úsilí o začlenění nehmotných hodnot do rámce vytváření formálních zpráv, budou výše uvedené typy zpráv postupně ztrácet význam.