Skupinové konzultace byly vždy velebeny jako nejlepší postupy řešení problémů v organizacích, protože jejich výsledkem byl větší rozsah řešení, než by mohl každý z členů pracovního týmu přinést sám. Nyní však byla publikována nová studie psychologa Patricka Laughlina z **University of Illinois**, která dokazuje, že postupy a výsledky na základě skupinové spolupráce jsou nejen lepší než výsledky běžného člena týmu, ale i lepší než výsledky člena týmu s nejdokonalejší schopností řešit problémy.
Výsledky této studie podtrhují důležitost komunikace v procesu řešení problémů a mají velký význam pro manažery i ostatní zaměstnance, kteří pracují v nějakém týmu. Vedoucí představitel týmu, který disponuje nejdokonalejšími znalostmi, zkušenostmi nebo dovednostmi totiž často zapomíná přijímat odezvu spolupracovníků. Stejně nebezpeční jsou ale i členové týmů, kteří předávají odpovědnost za řešení problému automaticky vedoucímu a neposkytují mu potřebné informace. Výsledkem tohoto začarovaného kruhu jsou pak neoptimální řešení, špatná rozhodnutí, špatné pokyny a chyby, kterých bylo možné se vyvarovat.
Vedoucí týmu stojící před problémem, který vyžaduje přesné a objektivní řešení, musí spolupracovat s ostatními členy – i když je ze všech nejlépe informovaný, nejschopnější nebo má nejvíce zkušeností. Sám musí provést pouze konečné rozhodnutí. Měl by vyzvat všechny ostatní, ať vyjádří své názory a návrhy a zajistit jim podporu a pozornost.
-kk-
**Datum vydání:** VIII/2004
Zdroj: HBS Working Knowledge - kolekce nejnovějších manažerských trendů z Harvard Business School